V dnešním světě se Martin (město) stal relevantním problémem, který významně ovlivňuje různé oblasti společnosti. S nárůstem globalizace a propojením mezi kulturami získává Martin (město) stále větší význam a vyvolává debaty a úvahy, které přesahují hranice a obory. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Martin (město), analyzujeme jeho dnešní dopad a zamyslíme se nad jeho vlivem v budoucnosti. Z široké a interdisciplinární perspektivy se ponoříme do historických, sociálních, politických a kulturních aspektů Martin (město) s cílem porozumět jeho složitosti a jeho důsledkům v současném světě.
Martin | |
---|---|
Martin, centrum města | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°3′49″ s. š., 18°55′17″ v. d. |
Nadmořská výška | 395 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Kraj | Žilinský |
Okres | Martin |
Tradiční region | Turiec |
Administrativní dělení | 7 místních částí |
Martin | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 67,7 km² |
Počet obyvatel | 51 139 (2022) |
Hustota zalidnění | 755 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Ján Danko (nezávislý) |
Vznik | 1264 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | www |
msu | |
Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Martin nám. S.H.Vajanského 1 036 49 Martin |
Telefonní předvolba | 043 |
PSČ | 036 01 |
Označení vozidel (do r. 2022) | MT |
NUTS | 512036 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Martin (do roku 1950 Turčiansky Svätý Martin, maďarsky Turócszentmárton, německy Turz-Sankt Martin, latinsky Sanctus Martinus či Martinopolis) je slovenské okresní město v Žilinském kraji, 22 km jihovýchodně od Žiliny a 170 km severovýchodně od Bratislavy v závěru Turčianské kotliny mezi Malou a Velkou Fatrou na řece Turiec, krátce před jejím ústím do Váhu. Žije v něm přibližně 51 tisíc obyvatel a je tak devátým největším slovenským městem a druhým největším městem Žilinského kraje.
Podle Statutu města Martin je území města tvořeno čtyřmi katastrálními územími (Martin, Příkop, Záturčí, Tomčany); administrativně sestává město ze sedmi městských částí.
Na území dnešního Martina bylo zjištěno halštatské sídliště a také slovanský mohylník z 9. století. První zmínka o moderním městě je z roku 1264, přesto již dříve zde pravděpodobně stál románský kostel. Roku 1340 získal Martin městská práva. Od 17. století do roku 1922 zde pak bylo centrum Turčianské župy. Ke konci 19. století zde začalo Slovenské národní obrození a od roku 1863 zde sídlí Matica slovenská. 30. října roku 1918 se Martinskou deklarací připojilo Slovensko k Česku a vznikla tak ČSR. Na konci druhé světové války byl Martin osvobozen 1. československým armádním sborem a Rumunskou armádou bojujícími na straně Rudé armády, 11. dubna 1945. V roce 1994 bylo město Martin zákonem vyhlášeno za národní kulturní centrum Slováků.
Martin je sídlem Jesseniovy lékařské fakulty Univerzity Komenského, která se v rankingu ARRA (Slovenský akademický rating) řadí několik let po sobě na první místo mezi lékařskými fakultami Slovenska. Aktuálně zde studuje několik stovek norských studentů.
Budovu gymnázia z 30. let projektoval brněnský architekt Bohuslav Fuchs.
Martin byl za dob ČSSR významným střediskem těžkého strojírenství. Stále se zde však vyrábí papír, nábytek, potraviny a sídlí zde renomovaná tiskařská firma Neografia. Z nově vzniklého průmyslu je zde výroba obuvi ECCO, SKANSKA, strojařská firma Viena nebo výroba komponentů Volkswagen.
Městem prochází železniční trať Zvolen–Vrútky. Městská hromadná doprava provozuje 24 autobusových linek.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martin (mesto na Slovensku) na slovenské Wikipedii.