V moderním světě se Osmanské Uhersko stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Ať už svým dopadem na zdraví, ekonomiku, životní prostředí nebo kulturu, Osmanské Uhersko upoutal pozornost odborníků i občanů. Jak se přesouváme do 21. století, důležitost porozumění a řešení Osmanské Uhersko je stále naléhavější. Tento článek se snaží prozkoumat různé aspekty Osmanské Uhersko, analyzovat jeho příčiny, důsledky a možná řešení. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu si klade za cíl osvětlit problém, který nejen ovlivňuje naše životy na individuální úrovni, ale má také rozsáhlé dopady na společnost jako celek.
Osmanské Uhersko Török hódoltság
| |||||||
Geografie
| |||||||
různá
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Národnostní složení
|
|||||||
Státní útvar | |||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Osmanské Uhersko (maďarsky Török hódoltság, turecky Osmanlı döneminde Macaristan) je souhrnné označení pro území původního středověkého Uherska ovládaného Osmanskou říší v období od roku 1541 do 1699.
Osmanská říše vládla převážně středním, jižním a částečně i severovýchodním částem Uherska a rozdělila je do provincií (ejáletů neboli pašaliků). Zbytek severního a východního Uherska byl ponechán sedmihradským knížatům, kteří se však na oplátku museli stát osmanskými vazaly. Osmanská říše mimo jiné podporovala i sedmihradského vévodu Jana Zápolského v boji o uherský trůn a díky její pomoci se mu podařilo udržet si velkou část východních Uher.