Osvobození Prahy

V dnešním světě se Osvobození Prahy stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od amatérů po experty, Osvobození Prahy upoutal pozornost a vyvolal debatu v mnoha oblastech společnosti. Jeho dopad překonal geografické a kulturní bariéry a je předmětem studia a analýzy v různých disciplínách. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Osvobození Prahy, od jeho původu a vývoje až po jeho důsledky a možný budoucí vývoj. Ať už se jedná o historický fenomén, relevantní postavu nebo aktuální téma, Osvobození Prahy představuje místo setkávání pro výměnu myšlenek a znalostí a je nutné jej chápat jako celek, aby bylo možné zasadit jeho relevanci do naší společnosti.

Osvobození Prahy
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Východní NěmeckoVýchodní Německo Východní Německo
NěmeckoNěmecko Německo
Jazykčeština
Délka140 min
Žánrválečný
Námět a scénářMiloslav Fábera
Otakar Vávra
RežieOtakar Vávra
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleVladimír Šmeral
František Vicena
Josef Větrovec
Ota Sklenčka
Josef Somr
Dmitrij Fraňko
ProdukceLadislav Kalaš
Jan Syrový
Vladimír Vojta
HudbaZdeněk Liška
KameraAndrej Barla
StřihAntonín Zelenka
Výroba a distribuce
Premiéra1977
Produkční společnostBarrandov Studio
DistribuceÚstřední půjčovna filmů
Rozpočet9000000kč
Předchozí a následující díl
Sokolovo
Osvobození Prahy na FPČSFDKinoboxuIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o československém válečném filmu. O bojové operaci pojednává článek Pražská ofenzíva.

Osvobození Prahy je československý propagandistický válečný film, který v roce 1975 natočil režisér Otakar Vávra. Film je rozdělen na dvě části. Film za normalizace sloužil k propagandě, bylo zde několik hrubých nepřesností.

Děj

Začátek května 1945, poslední dny války. Film líčí, jak sovětské jednotky postupují na Prahu a zachraňují ji od německých jednotek, které ze strachu prchají. Tento film je třetím a závěrečným dílem po boku s filmy Dny zrady a Sokolovo, který tvoří rekonstrukci událostí, které provázely Československo od přijetí Mnichovského diktátu až po osvobození v roce 1945 Rudou armádou.

Obsazení

Vladimír Šmeral primátor Dr. Václav Vacek
František Vicena strojvůdce Rudolf Čapek
Josef Větrovec předseda komunistického odboje Hrubý
Ota Sklenčka profesor Albert Pražák
Josef Somr Dr. Grospic
Dmitrij Fraňko generál Pavel Semjonovič Rybalko
Sergej Poležajev maršál Ivan Stěpanovič Koněv
Gunnar Möller říšský kancléř Adolf Hitler
Wilhelm Koch-Hooge generál Rudolf Toussaint
Günter Naumann maršál Ferdinand Schörner
Jaroslav Rozsíval nástrojář Antonín Horák
Jaroslava Tichá Božena Horáková
Jiří Krampol Karel Horák
Renáta Doleželová Anka Kadlecová
Vítězslav Jandák Stanislav Horák
Nikolaj Griňko generál Omar Bradley
Petr Veljaminov generál Dmitrij Danilovič Leljušenko
Gert Hänsch admirál Karl Dönitz
Horst Preusker generál SS Carl von Pückler
Vladislav Strželčik generál Alexej Innokenťjevič Antonov
Marie Vášová poslankyně Fráňa Zemínová
Ladislav Chudík generál Ludvík Svoboda
Bohumil Pastorek poslanec Klement Gottwald
Jozef Kuchár ministerský předseda Richard Bienert
Jiří Holý generál Karel Kutlvašr
Josef Langmiler Zdeněk Fierlinger

Reference

  1. Bibliografie autorů ÚSTR k dílu režiséra Otakara Vávry – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz . . Dostupné online. 

Externí odkazy