V dnešním světě se Politická geografie stal ve společnosti velmi důležitým tématem. Od svého dopadu na globální ekonomiku až po svůj vliv na každodenní životy lidí, Politická geografie vyvolal velký zájem a debatu v různých oblastech. Jak čas postupuje, zájem o Politická geografie roste, protože jeho význam je stále evidentnější. S tolika různými názory a interpretacemi je nezbytné důkladně prozkoumat Politická geografie, abychom pochopili jeho rozsah a dopad na různé aspekty moderního života. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty Politická geografie a jeho dopad na dnešní společnost.
Politická geografie je vědní disciplína rozvíjející se na pomezí geografie a politologie - spjatá s historií, sociologií, státním i mezinárodním právem. Zabývá se zvláštnostmi politického a státního zřízení, forem vlády, územně správního uspořádání, formováním státního území, specifiky polohy státu, jeho hranic, analýzou rozložení politických sil, geografickými zvláštnostmi voleb do různých orgánů moci. V obecném povědomí patří do soustavy geografických věd, do skupiny sociogeografických disciplín.
Kořeny politické geografie sahají snad až k aristotelovskému modelu dokonalého státu. Pojem politická geografie použil jako první Jacques Turgot v traktátu "O politické geografii". Z počátku šlo o souhrn informací o politické organizaci států, o nových, nejčastěji koloniálních územích, včleňovaných do světového hospodářství. Za zakladatele politické geografie se považuje Friedrich Ratzel, když v roce 1897 napsal svou Politische Geographie. Politická geografie byla dlouho označována za vědu, studující prostorové aspekty politických procesů, zbavovala se tak vlastního předmětu výzkumu, jenž je pro vědu důležitý. Až Richard Hartshorne řekl, že politická geografie studuje územní politické jednotky, především státy.
Jako každá věda, tak i politická geografie má svůj předmět výzkumu. V moderní politické geografii se jedná především o: