V dnešní době je Geomorfologie velmi důležité téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. S neustálým vývojem společnosti a technologií se Geomorfologie stal základním aspektem našeho každodenního života. Od svého dopadu na globální ekonomiku až po svůj vliv na osobní vztahy, Geomorfologie vyvolal nebývalý zájem. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Geomorfologie a to, jak utvářela náš pohled na dnešní svět. Od jeho počátků až po jeho význam dnes se ponoříme do podrobné analýzy, abychom lépe porozuměli roli Geomorfologie v současné společnosti.
Geomorfologie je věda zabývající se studiem tvarů, vzniku a stáří zemského povrchu. Termín geomorfologie v dnešním smyslu poprvé v literatuře použil americký geolog W. J. McGee v roce 1893. Objektem geomorfologie je reliéf povrchu planety Země – reliéf. Předmětem geomorfologie je pak řešení vztahů v rámci objektu tj. vazeb mezi složkami reliéfu.
Podle Farského (2008) je geomorfologie vědní disciplínou, která se z pohledu objektu a předmětu zabývá georeliéfem, jeho jednotlivými tvary a způsoby jejich vzniku, tedy procesy vedoucími ke změně materiálního základu těchto tvarů.“
Zemské tvary vznikají působením endogenních (vnitřních) a exogenních (vnějších) činitelů. Vnější jsou např. vítr, voda, ledovec. Vnitřní např. vrásnění, zemětřesení, sopky.
Vnější geomorfologičtí činitelé působí:
Nejdůležitějším předpokladem působení vnějších činitelů je zvětrávání.
Pod pojmem působení vody rozumíme působení tekoucí vody, ale nikoliv řeky. Geomorfologické tvary vzniklé tímto působením jsou:
Ledovce způsobují svojí tíhou v krajině ohlazování skal nebo tvoření údolí a jezer. Geomorfologické tvary:
Moře ovlivňuje vzezření pobřeží. Působí na něj buď erozivně, nebo akumulačně.
K vidění hlavně na mysech a klifech.