V tomto článku prozkoumáme vzrušující svět Rybíz černý. Od svých počátků až po dnešní dopad Rybíz černý vyvolal neustálý zájem a stal se tématem diskusí a debat v různých oblastech. Na těchto stránkách budeme analyzovat různé aspekty související s Rybíz černý, od jeho důležitosti v moderní společnosti po jeho vliv na populární kulturu. Kromě toho prozkoumáme, jak se Rybíz černý vyvíjel v průběhu času a jak dnes nadále určuje trendy. Buďte připraveni vydat se na vzrušující cestu záludnostmi Rybíz černý a objevte vše, co toto téma nabízí.
Rybíz černý | |
---|---|
Černý rybíz (Ribes nigrum) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | lomikamenotvaré (Saxifragales) |
Čeleď | meruzalkovité (Grossulariaceae) |
Rod | rybíz (Ribes) |
Binomické jméno | |
Ribes nigrum L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rybíz černý (Ribes nigrum) je botanicky řazen do rodu srstka (Ribes) v čeledi meruzalkovité (Grossulariaceae). Původní je pravděpodobně v severovýchodní Evropě a v jižnějších oblastech Sibiře, hranice původního rozšíření je však značně nejistá, je možné, že je původní i v Čechách a na Moravě. Druhotně je pěstován celosvětově v oblastech mírného klimatu.
Rybíz černý je opadavý keř vysoký až 1,5 m. Listy jsou dlanitě tříklané až třílaločné s trojúhelníkovými cípy, 5 až 8 cm dlouhé a 8 až 12 cm široké s řapíkem až 9 cm dlouhým. Větve jsou zpočátku světlé a chlupaté, později červenohnědé. Květy jsou uspořádány v hroznech po 6 až 10. Plodem jsou jedlé bobule černofialové až černé barvy o průměru 8 až 11 mm.
Listy i větve uvolňují typické aroma, které může být některým lidem nepříjemné, jiní je naopak považují za příjemné.
Rybíz černý je jedním z rodičovských druhů mezidruhového křížence Josta (druhým je angrešt).
Černý rybíz byl původně v Evropě používán jako léčivá rostlina, teprve později začal být pěstován jako ovoce. Plody obsahují několikanásobně více vitaminu C než citrusové plody. Významný je i obsah polyfenolů a rutinu.
Černý rybíz je bohatým zdrojem nejen vitamínu C (ze 100 g černého rybízu lidské tělo získá až 177 mg vit. C), ale i polyfenolů (1 540 mg ve 100g) obsahujících flavonoidy (vitamín P) a z hlediska obsahu bioaktivních flavonoidů ho předstihují pouze ostružiny, maliny, lékořice, šípky a plody rakytníku. Obsahuje pektiny a významné množství stilbenů (resveratrolu). Černý rybíz řadíme mezi rostlinné antioxidanty. Charakteristickou vůni dávají bobulím a listům černého rybízu některé složky, hlavně éterické silice. Černý rybíz se vyskytuje divoce, ale léčivou surovinu získáváme z keřů pěstovaných.
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních složek zjištěných v plodech černého rybízu.
Černý rybíz působí močopudně a potopudně, protihnilobně, proti artritidě, průjmu, kurdějím a posiluje žaludek[zdroj?]. Také plody černého rybízu slouží proti nachlazení a černému kašli. Šťáva z plodů zvyšuje pružnost cév, odolnost proti nachlazení a zvýšení hladiny antioxidantů. Obsažené flavonoidy a antioxidanty mají potlačující vliv na rozvoj některých demencí (ochrana mozkových cév i buněk). Bioaktivní flavonoidy působí s obsaženým i dodaným vitamínem C většinou synergicky.[zdroj?] Komplex přírodních flavonoidů s dodaným vitamínem C označujeme někdy jako C-komplex.[zdroj?] Sušené plody i listy jsou cennou součástí ovocných čajů. Obsažené pektiny jsou pomocníkem při boji s rakovinou. List bývá velmi často součástí domácích (celoročních) i bylinných čajových směsí. List je například součástí čajů pro léčbu močových cest. Pití šťávy z černého rybízu působí jako prevence proti vápníkovým[zdroj?] ledvinovým kamenům.
Konzumace černého rybízu se nedoporučuje při častých obtížích, jako jsou:[zdroj?]