V dnešním světě je Tim Pütz tématem, které upoutalo pozornost a zájem mnoha lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po svůj význam v populární kultuře, Tim Pütz vyvolal široké spektrum diskusí a debat. S historií sahající do desetiletí zpět se Tim Pütz vyvíjel a přizpůsoboval změnám ve společnosti a udržoval si svůj vliv v mnoha aspektech každodenního života. V tomto článku prozkoumáme důležitost Tim Pütz a jeho roli v moderním světě, analyzujeme jeho dopad a relevanci v různých oblastech.
Tim Pütz | |
---|---|
Tim Pütz na French Open 2019 | |
Stát | Německo |
Datum narození | 19. listopadu 1987 (36 let) |
Místo narození | Frankfurt nad Mohanem, Západní Německo |
Bydliště | Usingen, Německo |
Výška | 185 cm |
Hmotnost | 78 kg |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 1 826 031 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 1–2 |
Tituly | 0 ATP, 7 ITF |
Nejvyšší umístění | 163. místo (2. února 2015) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2015) |
French Open | 3. kolo kvalifikace (2015) |
Wimbledon | 2. kolo (2014) |
US Open | 1. kolo kvalifikace (2013, 2014) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 161–98 |
Tituly | 8 ATP, 15 challengerů, 4 ITF |
Nejvyšší umístění | 7. místo (29. srpna 2022) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2022) |
French Open | čtvrtfinále (2020, 2021, 2023) |
Wimbledon | semifinále (2023) |
US Open | 3. kolo (2022) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Olympijské hry | 2. kolo (2020) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2022) |
French Open | vítěz (2023) |
US Open | 1. kolo (2022) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | semifinále (2021) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 2. srpna 2023
Tim Pütz (* 19. listopadu 1987 Frankfurt nad Mohanem) je německý profesionální tenista. Na grandslamu zvítězil s Mijou Katovou ve smíšené čtyřhře French Open 2023. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál osm deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře a devatenáct ve čtyřhře.
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2015 na 163. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2022 na 7. místě. Trénuje ho Dominik Meffert. Připravuje se v Mnichově.
V německém daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 lisabonskou světovou baráží proti Portugalsku, v níž vyhrál s Janem-Lennardem Struffem pětisetovou čtyřhru. Němci zvítězili 3:2 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupil ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 13–1 ve čtyřhře.
Německo reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. Ve druhém kole mužské čtyřhry s Kevinem Krawietzem podlehli Britům Andymu Murraymu a Joeovi Salisburymu.
V prvním kole kvalifikace US Open 2013 mu krajan Julian Reister uštědřil v závěrečné sadě tzv. zlatý set, když v jejím průběhu nevyhrál ani jednu výměnu. Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Wimbledonu 2014 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na jeho raketě zůstali Slovák Andrej Martin, Belgičan Ruben Bemelmans a Maďar Márton Fucsovics. V úvodním kole wimbledonské dvouhry přehrál Teimuraze Gabašviliho, než skončil na raketě šestnáctého nasazeného Itala Fabia Fogniniho. Podruhé si dvouhru zahrál na Australian Open 2015 opět po zvládnutém kvalifikační soutěži. V melbournském singlu na úvod podlehl Donaldu Youngovi ve čtyřech sadách.
Mimo grandslam na okruhu ATP Tour debutoval květnovou čtyřhrou na Geneva Open 2017, do níž obdržel se Švýcarem Johanem Niklesem divokou kartu. Po odstoupení dvou soupeřů odehráli první zápas až v semifinále, v němž nestačili na Kolumbijce Juana Sebastiána Cabala s Robertem Farahem. První singlové kvalifikace se zúčastnil již na travnatém Gerry Weber Open 2014 v Halle. Na túře ATP však nikdy neprošel kvalifikačním sítem do hlavní soutěže, když do července 2021 neuspěl ve třinácti kvalifikacích. Premiérové finále si zahrál ve stuttgartském deblu MercedesCupu 2018, kde startoval s krajanem Philippem Petzschnerem. V boji o titul na travnatém turnaji zdolali švédsko-polský pár Robert Lindstedt a Marcin Matkowski po dvousetovém průběhu, když nečelili ani jedné brejkové hrozbě. Bodový zisk mu zajistil posun na nové kariérní maximum, 79. místo žebříčku čtyřhry. Poté ovládl i mnichovský debl BMW Open 2019, v páru s Dánem Frederikem Nielsenem po závěrečném vítězství nad brazilsko-indickým duem Marcelo Demoliner a Divij Šaran.
Do čtvrtfinále grandslamu se probojoval s Nielsenem v deblu French Open 2020. Před branami semifinále však odešli poraženi z třísetové bitvy proti Cabalovi s Farahem. Dvě ze tří sad rozhodl až tiebreak, včetně rozhodujícího dějství v poměru míčů 7:9. V únoru 2021 triumfoval s Monačanem Hugem Nysem na challengeru v italské Bielle. První turnaj na túře ATP spolu odehráli o dva měsíce později na dubnovém Andalucia Open 2021. V květnu již vyhráli dva turnaje ve dvou týdnech, když nejdříve ovládli portugalský Estoril Open 2021 a poté Lyon Open 2021. První grandslamovou trofej vybojoval s Japonkou Mijou Katovou ve smíšené čtyřhře French Open 2023. Ve finále zdolali kanadsko-novozélandský pár Bianca Andreescuová a Michael Venus. Pařížský mix ovládl jako třetí německý tenista po Aussemové z roku 1930 a Grönefeldové z roku 2014.
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2023 | French Open | antuka | Miju Katová | Bianca Andreescuová Michael Venus |
4–6, 6–4, |
|
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | červen 2018 | Stuttgart, Německo | tráva | Philipp Petzschner | Robert Lindstedt Marcin Matkowski |
7–6(7–5), 6–3 |
Vítěz | 2. | květen 2019 | Mnichov, Německo | antuka | Frederik Nielsen | Marcelo Demoliner Divij Šaran |
6–4, 6–2 |
Vítěz | 3. | květen 2021 | Estoril, Portugalsko | antuka | Hugo Nys | Luke Bambridge Dominic Inglot |
7–5, 3–6, |
Vítěz | 4. | květen 2021 | Lyon, Francie | antuka | Hugo Nys | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut |
6–4, 5–7, |
Vítěz | 5. | 18. července 2021 | Hamburk, Německo | antuka | Michael Venus | Kevin Krawietz Horia Tecău |
6–3, 6–7(3–7), |
Vítěz | 6. | 7. listopadu 2021 | Paříž, Francie | tvrdý (h) | Michael Venus | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut |
6–3, 6–7(4–7), |
Finalista | 1. | 13. února 2022 | Rotterdam, Nizozemsko | tvrdý (h) | Lloyd Harris | Robin Haase Matwé Middelkoop |
6–4, 6–7(5–7), |
Vítěz | 7. | 26. února 2022 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | tvrdý | Michael Venus | Nikola Mektić Mate Pavić |
6–3, 6–7(5–7), |
Finalista | 2. | 12. června 2022 | Stuttgart, Německo | tráva | Michael Venus | Hubert Hurkacz Mate Pavić |
6–7(3–7), 6–7(5–7) |
Finalista | 3. | 19. června 2022 | Halle, Německo | tráva | Michael Venus | Marcel Granollers Horacio Zeballos |
4–6, 7–6(7–5), |
Finalista | 4. | 31. července 2022 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | Michael Venus | Pedro Martínez Lorenzo Sonego |
7–5, 4–6, |
Finalista | 5. | 21. srpna 2022 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý | Michael Venus | Rajeev Ram Joe Salisbury |
6–7(4–7), 6–7(5–7) |
Finalista | 6. | 23. dubna 2023 | Mnichov, Německo | antuka | Kevin Krawietz | Alexander Erler Lucas Miedler |
3–6, 4–6 |
Finalista | 7. | červen 2023 | Stuttgart, Německo | tráva | Kevin Krawietz | Nikola Mektić Mate Pavić |
6–7(2–7), 3–6 |
Vítěz | 8. | červenec 2023 | Hamburk, Německo | antuka | Kevin Krawietz | Sander Gillé Joran Vliegen |
7–6(7–4), 6–3 |
Legenda |
---|
Challengery (0 D; 15 Č) |
ITF (7 D; 4 Č) |
Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | říjen 2011 | Leimen, Německo | tvrdý (h) | Pierre-Hugues Herbert | 6–3, 6–3 |
2. | září 2012 | Sarreguemine, Francie | koberec (h) | Elie Rousset | 7–5, 6–2 |
3. | leden 2013 | Bagnoles, Francie | antuka (h) | Márton Fucsovics | 6–0, 4–1skreč |
4. | březen 2013 | Gatineau, Kanada | tvrdý (h) | Austin Krajicek | 6–2, 6–4 |
5. | červen 2013 | Essen, Německo | antuka | Steven Moneke | 6–2, 7–5 |
6. | září 2013 | Forbach, Francie | koberec (h) | Oscar Otte | 6–2, 6–2 |
7. | srpen 2017 | Neuchatel, Švýcarsko | antuka | Hirojasu Ehara | 6–2, 6–2 |
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | září 2011 | Kempten, Německo | antuka | Steven Moneke | Andre Wiesler Marcel Zimmermann |
6–2, 6–3 |
2. | srpen 2012 | Wetzlar, Německo | antuka | Steven Moneke | Andre Begemann Alejandro Figueroa |
6–2, 6–0 |
3. | prosinec 2012 | Jakarta, Indonésie | tvrdý | Michael Venus | Brydan Klein Dane Propoggia |
7–5, 6–3 |
4. | březen 2013 | Gatineau, Kanada | tvrdý (h) | Moritz Baumann | Adam El Mihdawy Peter Polansky |
7–6(7–0), 6–1 |
1. | srpen 2013 | Liberec, Česko | antuka | Rameez Junaid | Colin Ebelthite Lee Hsin-han |
6–0, 6–2 |
2. | listopad 2013 | Ortisei, Itálie | tvrdý (h) | Christopher Kas | Benjamin Becker Daniele Bracciali |
6–2, 7–5 |
3. | duben 2014 | Saint-Brieuc, Francie | tvrdý (h) | Dominik Meffert | Philipp Marx Victor Baluda |
6–4, 6–3 |
4. | květen 2014 | Heilbronn, Německo | antuka | Andre Begemann | Jesse Huta Galung Rameez Junaid |
6–3, 6–3 |
5. | únor 2015 | Vratislav, Polsko | tvrdý (h) | Philipp Petzschner | Frank Dancevic Andriej Kapaś |
7–6(7–4), 6–3 |
6. | září 2016 | Sibiu, Rumunsko | antuka | Robin Haase | Jonathan Eysseric Tristan Lamasine |
6–4, 6–2 |
7. | září 2017 | Janov, Itálie | antuka | Jan-Lennard Struff | Guido Andreozzi Ariel Behar |
7–6(7–5), 7–6(10–8) |
8. | leden 2018 | Nouméa, Nová Kaledonie | tvrdý | Hugo Nys | Alejandro González Jaume Munar |
6–2, 6–2 |
9. | březen 2018 | Jokohama, Japonsko | tvrdý | Tobias Kamke | Sančai Ratiwatana Sončat Ratiwatana |
3–6, 7–5, |
10. | březen 2018 | Lille, Francie | tvrdý (h) | Hugo Nys | Džívan Nedunčežijan Purav Radža |
7–6(7–3), 1–6, |
11. | květen 2018 | Aix-en-Provence, Francie | antuka | Philipp Petzschner | Guido Andreozzi Kenny de Schepper |
6–7(3–7), 6–2, |
12. | duben 2019 | Tunis, Tunisko | antuka | Ruben Bemelmans | Facundo Argüello Guillermo Durán |
6–3, 6–1 |
13. | listopad 2019 | Bratislava, Slovensko | tvrdý (h) | Frederik Nielsen | Roman Jebavý Igor Zelenay |
4–6, 7–6(7–4), |
14. | listopad 2019 | Helsinky, Finsko | tvrdý (h) | Frederik Nielsen | Tomislav Draganja Pavel Kotov |
7–6(7–2), 6–0 |
15. | únor 2021 | Biella, Itálie | tvrdý (h) | Hugo Nys | Lloyd Glasspool Harri Heliövaara |
7–6(7–4), 6–3 |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tim Pütz na anglické Wikipedii.