Tokdo

V tomto článku prozkoumáme Tokdo hluboce a podrobně, analyzujeme různé aspekty, úhly pohledu a perspektivy související s tímto tématem. Ponoříme se do jeho vzniku, vývoje, dopadu na společnost a možných budoucích důsledků. Kromě toho prozkoumáme různé názory odborníků a relevantní studie, které vrhají světlo na Tokdo a jeho relevanci dnes. Tento článek se snaží nabídnout úplný a obohacující pohled na Tokdo s cílem poskytnout našim čtenářům hluboké a globální porozumění tomuto tématu, které zajímá široké publikum.

Tokdo
독도
竹島
vlevo Donkdo, vpravo Seodo
vlevo Donkdo, vpravo Seodo
Geografie
Poloha
Rozloha0,19 km²
Počet ostrovů2 + četná skaliska
Časové pásmoUTC+9
Země
StátJižní KoreaJižní Korea Jižní Korea
ProvincieSeverní Kjongsang
Obyvatelstvo
Počet obyvatel39

Tokdo (anglicky Liancourt Rocks, korejsky 독도 (handža: 獨島), japonsky たけしま (kandži: 竹島) neboli Takešima) je malé souostroví v Japonském moři, které je dlouhodobě předmětem teritoriálního sporu mezi Korejskou republikou a Japonskem. Obě země si kladou historický nárok na vlastnictví ostrovů. V současné době jsou ostrovy spravovány korejskou stranou.

Geografie

Souostroví se skládá ze 2 skalnatých ostrovů - západního Seodo (korejsky 서도, japonsky 男島 neboli Otokodžima) a východního Donkdo (korejsky 동도, japonsky 女島 neboli Onnadžima), a z 35 dalších menších útvarů. Celková plocha ostrovů zabírá 0,18745 km². Nejvyšší bod je ve výšce 169 m n. m. Nejbližší pevninou je korejský ostrov Ullung-do ležící ve vzdálenosti 87 km; dále to jsou japonské ostrovy Oki (157 km); ostrov Honšú (211 km) a Korejský poloostrov (217 km). Ostrovy jsou vulkanického původu, jejich stáří se odhaduje na 4,5 mil. let a velmi rychle erodují.

Flóra na ostrově je velmi chudá, protože se zde prakticky nevyskytuje půda. Nachází se zde pouze 49 druhů rostlin. Fauna je zastoupena 107 druhy ptáků a 93 druhy hmyzu.

Klima je typické oceánické, mírné. Průměrná teplota v lednu činí 1 °C, v srpnu 23 °C, celoroční zhruba 12 °C. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje 1 240 mm, přičemž v zimě intenzivně sněží. Vanou zde silné větry - jihozápadní v létě a severovýchodní v zimě. Obloha je 160 dní v roce zatažená, nebo skoro zatažená.

Obyvatelstvo

Ostrovy nebyly až do vypuknutí teritoriálního sporu obydleny. Trvalé osídlení se datuje od r. 1965, kdy se zde usadil korejský rybář, který zde také pomáhal vybudovat trvalá zařízení. V současné době (2012) ostrovy obývá starší korejský pár, jenž se zde zabývá rybolovem a malý oddíl korejských policistů a úředníků, jejichž povinností je především obsluha místního majáku a symbolická reprezentace Korejské republiky.

Historie

Nejstarší zmínka o ostrovech je v korejských záznamech z počátku 15. století a není vzhledem době vzniku a terminologii zcela jasná. Druhý záznam o „ostrovech, které jsou z Ullungdo viditelné za dobrého počasí“, je z r. 1432. První příslušné japonské dokumenty pocházejí z počátku 17. století, kdy bylo vydáno povolení k cestám na ostrovy za účelem lovu lachtanů. Záznamy z pozdějších dob jsou častější jak v japonských, tak korejských pramenech a svým rozsahem odpovídají bezvýznamnosti těchto ostrovů. Jisté je, že když zde v roce 1849 téměř ztroskotala francouzská velrybářská loď Le Liancourt, po které nese souostroví název v mnoha evropských jazycích, nebyly ostrovy obydleny.

Koncem 19. století byly ostrovy součástí Korey a pod japonskou správu přešly počátkem 20. století, ještě před anexí Korey Japonskem. Po porážce Japonska ve druhé světové válce vyvinula japonská diplomacie velké úsilí, aby v mírové smlouvě minimalizovala rozsah území, jehož svrchovanosti se Japonsko explicitně vzdávalo, a ostrovy Tokdo tak v ní nejsou zmíněny. Ve smlouvě o základních vztazích mezi Japonskem a Republikou Korea, která byla uzavřena 22. června 1965, není otázka ostrovů řešena. Jednou z podmínek uzavření této smlouvy bylo stanovení společné rybolovné zóny v okolí ostrovů.

Územní spor

Jihokorejské známky z r. 1954 znázorňující ostrovy Tokdo

Japonsko opírá svoje nároky o skutečnost, že se svrchovanosti nad ostrovy, které získalo ještě před anexí Koreje, nikdy nevzdalo. S odkazem na znění Sanfranciské smlouvy Japonsko několikrát navrhovalo (1954, 1962, 2012), aby byl spor předán mezinárodnímu soudnímu dvoru, což nebylo korejskou stranou nikdy přijato.

Korea vychází z Postupimské deklarace, kterou Japonsko při kapitulaci akceptovalo a ve které se stanovilo, že „suverenita Japonska bude omezena na ostrovy Honšú, Hokkaidó, Kjúšú, Šikoku a některé malé ostrovy, které spojenci určí, jak bylo oznámeno v Káhirské deklaraci v r. 1943.

V rámci Korejské republiky je správa ostrovů zařazena do okresu Ullung (Ulleung County/울릉군) v provincii Severní Kjongsang (Gyeongsangbuk-do/경상북도). Japonské administrativní členění souostroví (distrikt Oki v prefektuře Šimane) má v současné době vzhledem ke korejské správě ostrovů pouze deklaratorní význam.

Kromě pocitu národní hrdosti jsou důvodem sporu také spekulace o nalezištích zemního plynu pod mořským dnem v okolí ostrovů.

Odkazy

Reference

  1. BAEK, In-ki; SHIM, Mun-bo. 울릉도와 독도의 거리와 해류에 관한 연구 (Výzkum vzdálenosti mezi ostrovy Ullung a Tokdo a mořských proudů). : Korea Maritime Institute, 2006. 125 s. ISBN 9788979983401. (korejsky) 
  2. 독도, 일본보다 빠른 속도로 침몰하고 있다 . The Korea Times, 2006-12-01 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-07. (korejsky) 
  3. a b Facts on Dokdo . Gyeongsangbuk-Do Province, 2001 . Dostupné online. (anglicky) 
  4. TAYLOR, Alan. Dokdo or Takeshima . The Big Picture, 2009-02-25 . Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b The Issue of Takeshima . MOFA (sbírka dokumentů japonského ministerstva zahraničí) . Dostupné online. (anglicky) 
  6. KIRK, Donald. Seoul has desert island dreams. Asia Times Online . 2008-06-26 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-04. (anglicky) 
  7. LEE, Seokwoo. The 1951 San Francisco Peace Treaty with Japan and the Territorial Disputes in East Asia . Pacific Rim Law & Policy Journal Association, 2002 . Dostupné online. (anglicky) 
  8. NAKAGAWA, Takayuki. South Korea refuses to take Takeshima to ICJ. The Daily Yomiuri . 2012-08-31 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-19. (anglicky) 
  9. Potsdam Declaration . Národní knihovna japonského parlamentu, 1966 . Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy