V dnešním článku se ponoříme do Vladimir Dmitrijevič Nabokov, což je dnes velmi důležité téma. Vladimir Dmitrijevič Nabokov je aspekt, který nabyl na významu v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. V průběhu let byl Vladimir Dmitrijevič Nabokov předmětem debat a analýz a v tomto článku prozkoumáme jeho různé aspekty a jeho dopad na společnost. V průběhu historie hrál Vladimir Dmitrijevič Nabokov zásadní roli při utváření světa, který dnes známe, a proto je klíčové porozumět jeho vlivu v různých kontextech. Kromě toho prozkoumáme, jak se Vladimir Dmitrijevič Nabokov vyvíjel v průběhu času a dodnes vyvolává zájem. Připravte se ponořit se do fascinujícího světa Vladimir Dmitrijevič Nabokov!
Vladimir Dmitrijevič Nabokov | |
---|---|
V. D. Nabokov v uniformě za první světové války, 1914 | |
Narození | 8.jul. / 20. července 1869greg. Puškin |
Úmrtí | 28. března 1922 (ve věku 52 let) Berlín |
Příčina úmrtí | střelná rána |
Místo pohřbení | Pravoslavný hřbitov v Berlíně-Tegelu |
Alma mater | Imperátorská petrohradská univerzita Imperátorská škola právní vědy |
Povolání | novinář, státník, politik a advokát |
Zaměstnavatel | Imperátorská škola právní vědy |
Politická strana | Konstitučně demokratická strana |
Choť | Jelena Ivanovna Rukavišnikovová |
Děti | Sergej Vladimirovič Nabokov Vladimir Vladimirovič Nabokov Olga Nabokova Jelena Vladimirovna Nabokovová Kirill Vladimirovič Nabokov |
Rodiče | Dmitry Nabokov a Mariya Nabokova |
Rod | Nabokovové |
Funkce | Člen Státní dumy Ruského impéria (1906) člen Všeruského ústavodárného shromáždění |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vladimir Dmitrijevič Nabokov (rusky Владимир Дмитриевич Набоков) (15. července 1870 – 28. března 1922) byl ruský kriminalista, novinář a progresivní státník v posledních letech Ruské říše. Byl otcem rusko-amerického spisovatele Vladimira Nabokova.
Narodil se v Carském Selu, v bohaté aristokratické rodině. Jeho otec Dmitrij Nabokov (1827–1904) byl ministrem spravedlnosti za vlády Alexandra II. v letech 1878 až 1885. Jeho matka, Maria von Korff (1842–1926) byla baronkou z prominentní rodiny. Roku 1897 se oženil s Elenou Ivanovnou Rukavišnikovovou, se kterou měl pět dětí. Jejich nejstarší syn byl spisovatel Vladimir Nabokov, který ztvárnil otce ve svých pamětech (Speak, Memory; 1967. Česky: Promluv, paměti; 1998). Další děti byli Sergej (1900–1945), Olga (1903–1978), Kirill (1911–1964) a Elena (1906–2000).
Studoval trestní právo na univerzitě v Petrohradě. Mezi léty 1904 až 1917 byl redaktorem liberálního listu Reč ("Řeč"). Jako prominentní člen strany kadetů byl zvolen do ruského parlamentu, první dumy. V roce 1917, po Říjnové revoluci, byl donucen opustit Petrohrad poté, co byla prozatímní vláda svržena bolševiky. V roce 1918 se uchýlil se svou rodinou na Krym a později se usadil v Berlíně.
Od roku 1920 do své smrti byl vydavatelem ruských novin Rul ("Kormidlo"), kde prosazoval prozápadní demokratickou vládu v Rusku.
Dne 28. března 1922 se dostavil na politickou konferenci kadetů v Berlíně. Když se ruští monarchisté chystali zpívat carskou národní hymnu, začalo se střílet a Pjotr Šabelskij-Bork, prominentní konspirační teoretik a propagátor Protokolů sionských mudrců, jej zastřelil, přestože měl být zastřelen Nabokovův přítel Pavel Miljukov. Smrt nastala okamžitě. Je pohřben na rusko-pravoslavném hřbitově v Berlíně-Tegelu.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vladimir Dmitrievich Nabokov na anglické Wikipedii.