Dnes se ponoříme do vzrušujícího světa Zdenka Hásková, tématu, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na populární kulturu, Zdenka Hásková zanechal v našich životech nesmazatelnou stopu. Prostřednictvím tohoto článku prozkoumáme různé aspekty, díky nimž je Zdenka Hásková tématem obecného zájmu, od jeho počátků až po jeho dnešní význam. Připravte se na fascinující cestu do srdce Zdenka Hásková, kde objevíte její tajemství, mýty a realitu a také její dopad na náš každodenní život. Nenechte si ujít tuto příležitost prozkoumat Zdenka Hásková do hloubky a rozšířit své znalosti o tomto vzrušujícím tématu!
Zdenka Hásková | |
---|---|
PhDr. Zdenka Hásková | |
Narození | Hradištko Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 7. listopadu 1946 (ve věku 68 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Pseudonym | Václav Urbánek |
Povolání | překladatelka, novinářka a spisovatelka |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Manžel(ka) | Viktor Dyk |
Rodiče | Josef Stanislav Hásek |
Příbuzní | Viktor Kripner (synovec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zdenka Hásková, též Hásková–Dyková či Dyková–Hásková (28. května 1878 Hradištko – 7. listopadu 1946 Praha) byla česká spisovatelka, novinářka, překladatelka ze slovinštiny, literární a divadelní referentka, manželka spisovatele Viktora Dyka.
Narodila se v rodině hradišťského správce školy Josefa Háska (1849–1896) a jeho manželky Marie, rozené Volešákové (1856–??). Byla prostřední ze tří dětí. Od roku 1883 byla rodina policejně hlášena v Praze (otec uváděn jako učitel v penzi).
V letech 1892–1898 navštěvovala soukromé dívčí gymnázium Minerva, jejími spolužačkami zde byly Albína Honzáková, Marie Komínková a Alice Masaryková, se kterou se spřátelila. Po maturitě na chlapeckém Akademickém gymnáziu v Praze (1898) pokračovala ve studiu na Karlově univerzitě, kde studovala přírodní vědy, dějepis a literární historii. Studium ukončila doktorátem v roce 1907.
Po ukončení studií učila v dva roky na lyceu Vesna v Brně. Poté již žila trvale v Praze.
V roce 1928 se po sedmadvacetileté známosti provdala za básníka Viktora Dyka.
Zemřela v Praze, pochována byla na Olšanských hřbitovech, do společného hrobu se svým manželem.
V letech 1910 až 1918 byla redaktorkou Pražských novin a mezi lety 1918 a 1926 působila v Československé republice. Ve svých novinových článcích psala především o kultuře, zejména psala do Cesty a Lumíra divadelní kritiky a literární recenze. Oproti tehdejšímu levicovému avantgardismu obhajovala klasicistické tradice českého divadelnictví. Též překládala z jihoslovanských jazyků.
Po smrti manžela Viktora Dyka se věnovala pořádání a vydávání jeho díla, k vydáním též psala předmluvy.
Knižně vyšlo: