V tomto článku se bude téma Židé v Rakousku zabývat vyčerpávajícím způsobem, analyzovat jeho hlavní aspekty a zabývat se různými pohledy, které na tuto záležitost existují. Židé v Rakousku je téma, které vyvolalo velký zájem jak v akademické obci, tak ve společnosti obecně, a to díky své relevanci a dopadu v různých oblastech. Na těchto stránkách bude Židé v Rakousku zkoumán z různých přístupů s cílem poskytnout ucelenou a obohacující vizi na toto téma. Prohlédnutím různých zdrojů a předložením konkrétních případů bude čtenáři poskytnuto široké pochopení Židé v Rakousku a jeho důsledků dnes.
Židé území dnešního Rakouska obývali prokazatelně již v době, kdy větší část země byla pod nadvládou Římské říše. Poprvé se Rakousko stalo střediskem židovské učenosti v průběhu 13. století. Sílící antisemitismus však vedl v roce 1669 k vyhánění Židů. Po formálním opětovném přijímání Židů v roce 1848 se znovu vytvořila početná židovská komunita. Ta svého největšího rozkvětu dosáhla rakouská židovská diaspora v období před první světovou válkou a meziválečném období. V roce 1934 žilo v Rakousku přes 200 tisíc Židů, z nichž drtivá většina byla soustředěna ve Vídni. Tato komunita patřila k nejintelektuálnějším centrům židovského světa a neobyčejně silně se podílela na kulturním a společenském rozvoji celého regionu.
Ostrý zlom nastal po anšlusu Rakouskanacistickým Německem, kdy byla téměř celá komunita zlikvidována. Část židovstva emigrovala, většina však zahynula během holokaustu. Většina přeživších druhou světovou válku emigrovala do Izraele. Současná židovská populace v Rakousku čítá asi 9000 osob. Část současné populace tvoří imigranti ze zemí bývalého Sovětského svazu.
V roce 1991 přijala rakouská vláda usnesení přiznávající rakouskou spoluúčast na zločinech spáchaných Třetí říší.
Následující seznam zahrnuje významné osobnosti z řad rakouských Židů. Jsou v něm uvedeni převážně německy hovořící Židé z historických zemí Habsburské monarchie.
Architekti
Heinrich Blum, též Jindřich Blum (1884–1942), brněnský funkcionalistický architekt, narozen v Soběšicích u Brna, zemřel v některém z koncentračních táborů v Polsku
Otto Eisler (1893–1968), český židovský architekt, který patřil k brněnské meziválečné avantgardě (synagoga Agudas achim). Narozen v Bystřici nad Pernštejnem, zemřel v Brně
Šmu'el Šmelke ben Hirš ha-Levi Horovic, též Samuel Herschel Lewi (1726–1778) chasidský rabín a kabalista, první (a současně poslední) chasid, který byl v českých zemích zvolen do úřadu zemského rabína
Robert Bodanzky (1879-1923) skladatel operet a hudebních šlágrů, režisér, novinář, herec a konferenciér. Byl také činný politcky jako anarchista a komunista.
Otto Gutfreund (1889–1927) přední kubistický sochař z Čech, průkopník českého novodobého sochařství. Jeho socha Úzkost (1911–12) je považována za první kubistickou sochu.
Joseph Redlich, politik, ministr financí na počátku 30. let 20. století
Šimon Sofer-Schreiber (1820–1883) rabín a politik z Haliče, poslanec Říšské rady, jeden z hlavních představitelů ortodoxního judaismu v Haliči.
Adolf Stránský (1855–1931) český a československý novinář, politik a zakladatel Lidových novin, rakousko-uherský poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady
Ludwig Spiegel (1864–1926) československý vysokoškolský učitel a politik německé národnosti
Fred F. Herzog, jediný soudce pro židovské záležitosti v Rakousku. Po anšlusu Rakouska uprchl do USA a stal se děkanem dvou právnických škol
Profesoři, učitelé, pedagogové
Franz Adler (1899–někdy po 16. říjnu 1944) pražský německý právník, docent ústavního práva na Německé univerzitě v Praze. Zahynul v koncentračním táboře Osvětim.
Bruno Kafka (1881–1931), rakousko-uherský a československý právník, vysokoškolský pedagog a politik narozený v Praze
Egon Weiss (1880–1953) brněnský právník, profesor římského práva na Německé univerzitě v Praze, později občanského práva a právních dějin na univerzitě v Innsbrucku.
Hans Haas, vzpěrač, olympijský mistr (lehká váha), stříbro
Judith Haspelová (roz. "Judith Deutsch"), izraelská plavkyně narozená v Rakousku, rakouská rekordmanka ve volném stylu (1935), spolu s Ruth Langerovou a Lucií Goldnerovou odmítla reprezentovat Rakousko na letní Olympiádě v Berlíně roce 1936, protestovala proti Hitlerovi slovy: "odmítám se účastnit soutěže v zemi, která tak nestydatě pronásleduje můj lid."
Ellen Preisová, šermířka (kord), trojnásobná mistryně světa (1947, 1949 a 1950), olympijská mistryně, 17násobná mistryně Rakouska
Otto Scheff (roz. "Otto Sochaczewsky"), plavec, olympijský mistr (400 m volný styl) a 2 x bronz (400 m volný styl, 1500 m volný styl)
Josephine Stickerová, plavkyně, olympijská bronzová medailistka (štafeta 4 x 100 m volný styl)
Otto Wahle, rakousko-americký plavec, 2 x olympijské stříbro (1000 m volný styl, 200 m překážek) a bronz (400 m volný styl), uveden do mezinárodní plavecké síně slávy
↑"Contemporary Review, June, 1999 by Anthony Paterson" Archived copy . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-10. "nacisté zakázali hrát jeho skladby, neboť byl Žid" datum přístupu 6. listopadu 2006. Narozen na Moravě: "Composers of Classical Music" "Brull, Ignaz 1846-1907 Morava, Prossnitz - Rakousko, Vídeň" datum přístupu 6. listopadu 2006.
↑"The Penguin Dictionary of Musical Performers", Arthur Jacobs, ISBN0-14-051160-1, "pod hrozbou pronásledování nacisty coby Žid, odešel do Británie, 1938."
↑Oxford Dictionary of National Biography: "Jeho dědeček Jacob založil rod, který jako jeden z prvních židovských rodin dosáhla velkého mění a společenského postavení v Bavorsku... Jeho matka pocházela z ortodoxní rodiny z Frankfurtu a starala se o řádnou židovskou výchovu svých dětí... zemřel jako rakousko-uherský občan."
↑Jewish Encyclopedia "narozený 10. června 1759, v Prostiboři poblíž Kladrub v Plzeňském okrese, v Čechách" datum přístupu 8. února 2007
↑Gay, Miriam. "Reich, Wilhelm." Encyclopaedia Judaica. Eds. Michael Berenbaum and Fred Skolnik. Vol. 17. 2nd ed. Detroit: Macmillan Reference USA, 2007. 198-199. 22 sv. Gale Virtual Reference Library. Thomson Gale.
↑Židovská kronika, 27. dubna 2001 s. 34: "tvrdil, že coby Žid je schopen pouze odvozených (nepůvodních) myšlenek."
↑Evening Standard (London), 24/5/2004, s. 15: "narozen méně než týden před Adolfem Hitlerem filosof Ludwig Wittgenstein navštěvoval tutéž školu. Na jedné školní fotografii je zachycen mladý židovský filosof s největším tyranem 20. století."
↑The Big Book of Jewish Sports Heroes: An Illustrated Compendium of Sports History and the 150 Greatest Jewish Sports Stars. : Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.