V dnešním světě je Alexej Kručonych stále důležitější. Ať už kvůli svému vlivu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu v akademické sféře, Alexej Kručonych se stal tématem zájmu lidí všech věkových kategorií a profesí. Od svého založení vyvolal Alexej Kručonych vášnivé debaty a byl předmětem intenzivního studia a výzkumu. Alexej Kručonych je bezpochyby mnohostranné téma, které pokrývá širokou škálu aspektů a které si zaslouží být prozkoumáno do hloubky, abychom pochopili jeho skutečný rozsah a význam v dnešním světě.
Alexej Jelisejevič Kručonych | |
---|---|
Narození | 21. února 1886 Vavylovská obec |
Úmrtí | 17. června 1968 (ve věku 82 let) Moskva |
Místo pohřbení | Donský hřbitov |
Pseudonym | Александр Кручёных |
Povolání | básník, spisovatel, herec, kreslíř a bibliofil |
Témata | poezie, Futurismus a bibliofilie |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexej Jelisejevič Kručonych (Алексе́й Елисе́евич Кручёных; 9. únorajul./ 21. února 1886greg., Chersonská gubernie – 17. června 1968 Moskva) byl ruský spisovatel, vůdčí představitel tzv. stříbrného věku.
Vystudoval Oděskou výtvarnou školu a pracoval jako novinář, od roku 1910 byl členem literární skupiny Gileja. Patřil k předním představitelům kubofuturismu, jako první začal ve svých básních experimentovat se zaumným jazykem, o němž napsal teoretickou práci Slovo jako takové. Proslulý je jeho programový text Dyr bul ščyr. Byl jedním z autorů almanachu Políček obecnému vkusu (1912) a spolu s Michailem Maťušinem, Kazimirem Malevičem a Velemirem Chlebnikovem napsal operu Vítězství nad Sluncem (1913).
První světovou válku strávil v Tbilisi, po revoluci se připojil ke skupině LEF. Proslul také jako významný sběratel bibliofilií. Za stalinismu nemohl publikovat, jako jediný ze současníků však toto období přežil a v padesátých letech výrazně ovlivnil mladou generaci avantgardních umělců.
Jeho manželkou byla malířka Olga Rozanovová.