Dnes je Gdaňský záliv tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí v různých částech světa. Dopad, který má Gdaňský záliv na naše životy, je nepopiratelný, ať už na osobní, sociální, ekonomické nebo politické úrovni. Od svého vzniku je Gdaňský záliv předmětem studia, analýzy a debaty odborníků v různých oblastech, kteří se snaží porozumět jeho důsledkům a důsledkům. V tomto článku prozkoumáme z různých pohledů fenomén Gdaňský záliv a jeho vliv na současnou společnost, abychom toto široce diskutované téma osvětlili.
Gdaňský záliv | |
---|---|
mapa zálivu | |
Maximální hloubka | 115 m |
Šířka | 107 km |
Délka | 74 km |
Zeměpisné souřadnice | 54°28′59″ s. š., 18°57′31″ v. d. |
Nadřazený celek | Baltské moře |
Sousední celky | Pucká zátoka, Vislanský záliv Baltské moře |
Světadíl | Evropa |
Stát | Polsko Rusko |
Přítoky | Visla, Kacza |
Gdaňský záliv nebo také Gdaňská zátoka (polsky Zatoka Gdańska, rusky Гданьская бухта) je záliv Baltského moře u břehů Ruska (Kaliningradská oblast) a Polska (Pomořské vojvodství). Je 74 km dlouhý a u vstupu do moře 107 km široký. Maximálně je hluboký 115 m. Slanost vody je menší než 8 ‰.
Do zálivu ústí řeky Visla a Kacza. Na severozápadě Gdaňský záliv odděluje Helská kosa od Pucké zátoky a na jihovýchodě Viselská kosa od Vislanského zálivu. Přílivy jsou smíšené, menší než 10 cm.
Hlavní přístavy na břehu jsou Gdyně a Gdaňsk (Polsko) a Baltijsk (Rusko).