Dnes je Hybrid tématem, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií az různých částí světa. Význam Hybrid v dnešní společnosti vyvolal rozsáhlou diskusi a vedl ke zvýšenému zájmu o pochopení jeho důsledků v našem každodenním životě. Od svého vzniku až po dopad na současnost byl Hybrid předmětem četných výzkumů, diskusí a analýz, které se snaží objasnit jeho rozmanité dimenze. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Hybrid a jeho vliv na naše prostředí s cílem poskytnout komplexní a aktualizovanou vizi tohoto velmi relevantního tématu.
V biologii označujeme jako hybrida nebo křížence potomka zástupců dvou různých větví fylogenetického stromu (ať už se jedná o dva různé rody, druhy nebo poddruhy) pohlavních rostlin nebo zvířat. V genetické terminologii existují následující definice:
Z taxonomického může hybrid znamenat:
Termín hybrid je odvozen z latinského hybrida, znamenajícího „potomek chovného prasete a divočáka“, nebo „syn svobodného a otroka“, atd. Termín se rozšířil do angličtiny v devatenáctém století, ale existoval již v sedmnáctém.
Od dvacátých let, kdy byl studován liger, panuje mezi biology zvyklost názvy kříženců odvozovat kontaminací jmen druhů rodičů. Přesto jména nejsou udělována systematicky (například první jméno samce) a proto se pouze neformálně užívají názvy pro křížence jako beefalo (1960s), humanzee (1980s), cama (1998).
Hybridizace mezi dvěma podobnými druhy se sice někdy vyskytuje i samovolně, nicméně většinou je podmíněna lidským faktorem. Ukazuje se totiž, že nejenže hybridizaci často stojí v cestě mnohé fyzické překážky, ale ochrana proti ní je výsledkem dlouho působícího přírodního výběru. Je totiž z evolučního hlediska velice nevýhodné starat se o potomka, který bude neplodný (například potomek jedince s 8 a 6 chromosomy bude mít chromosomů 7 a nebude moci mít potomky s žádným z rodičovskch druhů). Selekční tlak zodpovědný za vznik reprodukčních bariér se nazývá reprodukční izolace.
Lidé jsou v posledních 400 letech odpovědni za nejrychlejší šíření nepůvodních druhů po celém světě. Nejde jen o vědomé zásahy jako vysazení králíků a jelenů v Austrálii nebo řízkování a převážení semen rostlin.
Hybridizace je často příčinou vzniku nových druhů, pokud se začnou křížit druhy, které byly před nějakou dobou odděleny například fyzickou bariérou. Příkladem může být sloučení platýzů z obou stran Panamské šíje, kteří se do Tichého oceánu a Karibského zálivu rozšířili před tím, než se Jižní a Severní Amerika spojily.
Mezi hlavní reprodukční bariéry mezi druhy patří jiná doba odkvětu, jiná životní strategie, somatoplastická neplodnost nebo jiný počet chromosomů (ten může být ale někdy překonán).
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hybrid (biology) na anglické Wikipedii.