Dnes je James Cagney tématem, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií az různých částí světa. Od svého vzniku až po dopad na moderní společnost byl James Cagney předmětem studia, debat a úvah. Jeho relevance a význam z něj činí téma všeobecného zájmu, protože jeho vliv zasahuje do různých oblastí, včetně kultury, politiky, vědy a techniky. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s James Cagney, od jeho historie až po jeho dopad dnes, s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi tohoto fascinujícího tématu.
James Cagney | |
---|---|
James Cagney | |
Rodné jméno | James Francis Cagney Jr. |
Narození | 17. července 1899 New York USA |
Úmrtí | 30. března 1986 (ve věku 86 let) Stanfordville, New York USA |
Místo pohřbení | Gate of Heaven Cemetery |
Alma mater | Kolumbijská univerzita Stuyvesant High School |
Aktivní roky | 1919–1984 |
Choť | Frances Vernon |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
James Francis Cagney (17. července 1899 – 30. března 1986) byl americký herec norsko-irského původu.
Roku 1942 získal Oscara za mužský herecký výkon v hlavní roli ve filmu Yankee Doodle Dandy, kde ztvárnil skladatele a autora broadwayských muzikálů George M. Cohana. Nominován na sošku Akademie byl ještě dvakrát. Již roku 1938 za hlavní roli v gangsterském filmu Angels with Dirty Faces a roku 1955 za film Love Me or Leave Me, životopisný snímek o zpěvačce a herečce Ruth Ettingové. Velkým průlomem v jeho hollywoodské kariéře byla gangsterka The Public Enemy z roku 1931. Jeho na dlouhou dobu posledním filmem byla komedie Billyho Wildera Raz, dva, tři z roku 1961. Na plátno se vrátil až po dlouhých 20 letech, když přijal nabídku Miloše Formana na účast ve filmu Ragtime. To byla jeho poslední filmová role. V televizi jí byl bývalý boxer na vozíčku ve snímku Terrible Joe Moran, kde byly užity i záběry z dávného Cagneyova boxerského filmu Winner Take All.
Politicky byl dlouho Demokratem a v 50. letech byl dokonce vyšetřován pro "neamerickou činnost". Postupně se však sunul doprava a jako osobní přítel Ronalda Reagana ho v 80. letech podpořil v jeho prezidentských kampaních. Svůj přesun z levice ke konzervativismu vysvětlil v autobiografické knize Cagney by Cagney (1976) děsem z rozkladné role hnutí hippies.