Josef V. Pokorný
Dnes je Josef V. Pokorný tématem, které ve společnosti nadále vyvolává zájem a diskusi. Od svých počátků až po současnost zaujímá Josef V. Pokorný významné místo v historii a ovlivňuje různé aspekty kultury, politiky, technologie a každodenního života. V průběhu let se stala tématem studia a úvah pro akademiky, výzkumníky a odborníky z různých oborů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Josef V. Pokorný, od jeho dopadu na společnost až po jeho možné důsledky pro budoucnost.
| Josef Václav Pokorný | |
|---|---|
.jpeg) | |
| Narození | 5. března 1842 Kutná Hora  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 2. února 1933 (ve věku 90 let) Kutná Hora  Československo |
| Povolání | švec |
| Národnost | česká |
| Rodiče | Mathias Pokorny, Josepha Mischkowska |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Václav/Vlastislav Pokorný v matrice Joseph Pokorny (* 15. březen 1842 v Kutné Hoře – † 2. února 1933 v Kutné Hoře), byl český vlastenecký básník, dramatik, spisovatel, profesí švec.
Životopis
Rodiče Josefa byli Mathias Pokorny a Josepha Mischkowska. Za manželku měl Aloisii Kačerovou (1848), svatba 8. listopadu 1869. Ve svém rodném městě se vyučil ševcem (obuvníkem), krátce byl písařem v advokátní kanceláři a nakonec i správcem městského sirotčince.
Literární práce
Jeho básně měly motivy milostné a také satirické, vůči politice a náboženství. Uveřejňoval je zprvu v místních časopisech Tyl a Luk, pak do pražského Sládkova Lumíra. Výbor několika básní vydal knižně.
Psal též povídky, dramata a slova k písním. Používal mnoho různých pseudonymů: Eneáš Puklík Kapihorský, Damian Ďoubalík, Josef ze Stoupy, J. V. Pikulík, J. V. P. Pikulík, Pepi Kulík, Pikulík.
Verše
- S troškou do mlýna: písně – Chotěboř: Karel Veselý, 1890
- Padavky: epigramické verše slabé a slabší – Chotěboř: Karel Veselý, 1891
- Eneáš Puklík Kapihorský. Veselá historie o výpravě křižácké do Čech – Chotěboř: Karel Veselý, 1901
Drama
- Nadarmo: obraz skutečného děje v roku 1848 – Kutná Hora: vlastním nákladem, 1919
- Na Horách Kutných – Hutná Hora: Karel Šolc
- Dědictví: vesnická povídka o třech jednáních – Kutná Hora: Pěvecký spolek Tyl, 1930
Hudebniny (slova)
- Kde ruka pilná. Můj milý stromečku: písně pro školní mládež – Jan Jandera. Kutná Hora, Karel Šolc
- Proč vás to matičko: píseň pro 1 hlas s průvodem klavíru – František Jiří Mach. Praha: K. J. Barvitius, 1916
- Vzali jí milého: op. 19: mužský čtverozpěv – Josef Beneš. Praha: Pěvecká Obec Československá, 1921
- Moje píseň: pro smíšený sbor – Jindřich Ferenc. Praha: by Edition Sádlo, 1932
Spisy
- Bursa, čtenářský a vzdělávací spolek kutnohorský – Kutná Hora: Karel Šolc, 1900
- O pokladu Roziny Ruthardovy: kutnohorská pověst – Kutná Hora: Jindřich Hanzl, 1930
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kutná Hora
- ↑ SOA Praha, Matrika zemřelých Kutná Hora 81, s. 176
- ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz . . Dostupné online.
- ↑ VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola Josef V. Pokorný-Pikulík, s. 6.
Literatura
- František Salesius Frabša: Švec básníkem: život a literární práce J. V. Pokorného-Pikulíka, Praha: Žatva, 1921
- Jos. V. Pokorný-Pikulík, básník Kutné Hory: 1842–1932 – Jaroslav Červený. Praha: 1932
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef V. Pokorný na Wikimedia Commons 
Autor Josef V. Pokorný ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef V. Pokorný
- Josef V. Pokorný v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Na webu Kutné Hory
- Web Památníku národního písemnictví[nedostupný zdroj]
