V tomto článku se budeme věnovat Korutanské vévodství, tématu, které v současnosti přitahuje velký zájem. Korutanské vévodství je téma, které vyvolalo debaty a diskuse v různých oblastech, ať už v politice, společnosti, vědě nebo kultuře. Korutanské vévodství je již dlouho předmětem studia a výzkumu a jeho význam dnes stále roste. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Korutanské vévodství a analyzujeme jeho dopad a relevanci v dnešní společnosti.
Korutanské vévodství Herzogtum Kärnten Vojvodina Koroška
| |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||||
jihobavorská němčina, karantánština
| |||||||||||
Státní útvar | |||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||
|
Vévodství korutanské (německy Herzogtum Kärnten, slovinsky Vojvodina Koroška) bylo vévodství na území, které se dnes nachází v jižní části Rakouska a na severu Slovinska. Zprvu bylo státem Svaté říše římské, později patřilo k Habsburské monarchii, bylo korunní zemí Rakouska a nakonec Rakouska-Uherska.
Oddělilo se roku 976 od Bavorského vévodství jako první nově vytvořený říšský stát po původních německých vévodstvích (bavorského, lotrinského, franckého, saského a švábského).
Korutany byly až do jejího zrušení roku 1806 součástí Svaté říše římské, ale od roku 1335 byly řízeny Habsburky v rámci jejich rakouských držav. V Rakousku resp. Rakousko-Uhersku také zůstaly jako jedna z korunních zemí až do rozpadu monarchie roku 1918.
Na základě korutanského plebiscitu roku 1920 pak hlavní část bývalého vévodství vytvořila rakouskou spolkovou zemi Korutany.