Německé Rakousko

Tento článek analyzuje význam Německé Rakousko v dnešní společnosti. Německé Rakousko je opakujícím se tématem v různých oblastech, od politiky po technologie, včetně vzdělávání a životního prostředí. Je to téma, které v průběhu let vyvolalo debaty, kontroverze a nové objevy. Německé Rakousko se ukázal jako zásadní v životě lidí, ovlivňuje jejich rozhodnutí, způsob života a způsob, jak čelit každodenním výzvám. Tento článek prozkoumá, jak se Německé Rakousko vyvíjel v průběhu času a jaký dopad měl na společnost. Kromě toho budou prozkoumány budoucí projekce Německé Rakousko a jeho možný vliv na každodenní život.

Republika Německé Rakousko
Republik Deutsch-Österreich
 Rakousko-Uhersko
 Předlitavsko
19181919
Vlajka státu
vlajka
Geografie
Mapa
Německé Rakousko s nárokovanými oblastmi
Rozloha
118 311 km² (oficiálně)
Nejdelší řeka
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
10 370 000 (oficiálně)
Národnostní složení
Státní útvar
Rakousko-uherská koruna (bankovky s přetiskem Deutschösterreich)
Vznik
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Předlitavsko Předlitavsko
Následující
První Rakouská republika První Rakouská republika
První Československá republika První Československá republika
Italské království Italské království
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Druhá Polská republika Druhá Polská republika

Německé Rakousko (německy Deutsch-Österreich či Deutschösterreich), celým názvem Republika Německé Rakousko (německy Republik Deutsch-Österreich), byl státní útvar existující v letech 19181919. Byl vyhlášen na konci první světové války v předlitavské části Rakousko-Uherska.

Historie

Na konci první světové války došlo k rozbití Rakousko-Uherska a na území Předlitavska (rakouské části dvojmonarchie) se začaly formovat menší národní státy.

Návrh státního znaku (1918)

Němečtí poslanci rakouské Říšské rady ustavili Prozatímní národní shromáždění Německého Rakouska ve Vídni a zvolili pro tuto nově vzniklou německou zemi 21. října 1918 název „Německé Rakousko“. Následujícího dne odmítli monarchistické zřízení a prohlásili tento stát za republiku. Cílem státu Německé Rakousko bylo spojení těchto oblastí s Německou říší. Toto spojení však zakázala saintgermainská smlouva. Nárokoval si též velké části Československa, kde dle posledního sčítání lidu většinu tvořilo obyvatelstvo, jejichž obcovací řečí (Umgangssprache) byla němčina. Jednalo se převážně o pohraničí Zemí Koruny české a také o městské exklávy Brno, Olomouc a Jihlavu.

21. října 1918 též němečtí poslanci z českých zemí předem odmítli vznik samostatného Československa a oznámili úmysl české země rozdělit a takto vzniklou německou část připojit k Německému Rakousku. 28. října 1918 Češi a Slováci vyhlásili vznik Československa.

Smlouvou ze Saint-Germain, podepsanou 10. září 1919 a vstoupivší v platnost 16. července 1920, bylo po lidovém hlasování schváleno rozpuštění Rakousko-Uherska. Smlouva mimo jiné uzákonila název státu Österreich, včetně určení hranic státu.

Oblasti nárokované Německým Rakouskem

Rozsah územních nároků Německého Rakouska
Dějiny Rakouska

Znak Rakouska
  • Prehistorie
  • Habsburská éra
  • Rakousko po 1. světové válce
  • Rakousko po 2. světové válce

Odkazy

Reference

  1. Libri: Německé Rakousko. www.libri.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  2. Fronta: Německé Rakousko
  3. Houžvička (2005), str. 104.

Literatura

  • HOUŽVIČKA, Václav. Návraty sudetské otázky. Praha: Karolinum, 2005. 546 s. ISBN 80-246-1007-8. 

Související články

Externí odkazy