Tento článek analyzuje význam Německé Rakousko v dnešní společnosti. Německé Rakousko je opakujícím se tématem v různých oblastech, od politiky po technologie, včetně vzdělávání a životního prostředí. Je to téma, které v průběhu let vyvolalo debaty, kontroverze a nové objevy. Německé Rakousko se ukázal jako zásadní v životě lidí, ovlivňuje jejich rozhodnutí, způsob života a způsob, jak čelit každodenním výzvám. Tento článek prozkoumá, jak se Německé Rakousko vyvíjel v průběhu času a jaký dopad měl na společnost. Kromě toho budou prozkoumány budoucí projekce Německé Rakousko a jeho možný vliv na každodenní život.
Republika Německé Rakousko Republik Deutsch-Österreich
| |||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||
Rozloha
|
118 311 km² (oficiálně)
| ||||||||||||||||
Nejdelší řeka
|
|||||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||||
Počet obyvatel
|
10 370 000 (oficiálně)
| ||||||||||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||||
Rakousko-uherská koruna (bankovky s přetiskem Deutschösterreich)
| |||||||||||||||||
Vznik
|
zánik Rakouska-Uherska
| ||||||||||||||||
Zánik
|
|||||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||||
|
Německé Rakousko (německy Deutsch-Österreich či Deutschösterreich), celým názvem Republika Německé Rakousko (německy Republik Deutsch-Österreich), byl státní útvar existující v letech 1918–1919. Byl vyhlášen na konci první světové války v předlitavské části Rakousko-Uherska.
Na konci první světové války došlo k rozbití Rakousko-Uherska a na území Předlitavska (rakouské části dvojmonarchie) se začaly formovat menší národní státy.
Němečtí poslanci rakouské Říšské rady ustavili Prozatímní národní shromáždění Německého Rakouska ve Vídni a zvolili pro tuto nově vzniklou německou zemi 21. října 1918 název „Německé Rakousko“. Následujícího dne odmítli monarchistické zřízení a prohlásili tento stát za republiku. Cílem státu Německé Rakousko bylo spojení těchto oblastí s Německou říší. Toto spojení však zakázala saintgermainská smlouva. Nárokoval si též velké části Československa, kde dle posledního sčítání lidu většinu tvořilo obyvatelstvo, jejichž obcovací řečí (Umgangssprache) byla němčina. Jednalo se převážně o pohraničí Zemí Koruny české a také o městské exklávy Brno, Olomouc a Jihlavu.
21. října 1918 též němečtí poslanci z českých zemí předem odmítli vznik samostatného Československa a oznámili úmysl české země rozdělit a takto vzniklou německou část připojit k Německému Rakousku. 28. října 1918 Češi a Slováci vyhlásili vznik Československa.
Smlouvou ze Saint-Germain, podepsanou 10. září 1919 a vstoupivší v platnost 16. července 1920, bylo po lidovém hlasování schváleno rozpuštění Rakousko-Uherska. Smlouva mimo jiné uzákonila název státu Österreich, včetně určení hranic státu.