Bukovinské vévodství

V dnešním světě se Bukovinské vévodství stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Jak profesně, tak osobně, Bukovinské vévodství vyvolal debaty a diskuse o svém dopadu a vlivu na společnost. Od svého vzniku až po současnou evoluci byl Bukovinské vévodství předmětem studií a výzkumů, které se snažily objasnit jeho důsledky a důsledky. V tomto článku prozkoumáme některé základní aspekty Bukovinské vévodství a analyzujeme jeho roli v různých kontextech. Od svého spojení s technologií, přes vztah s kulturou a politikou až po jeho důležitost v každodenním životě je Bukovinské vévodství tématem, které i dnes vyvolává zájem a úvahy.

Bukovinské vévodství Herzogtum Bukowina Ducatul Bucovinei  Герцогство Буковина Королѣвство Русь  Księstwo Bukowiny ←  1849–1918  → vlajka znak
Geografie Bukovinské vévodství v rámci Rakouska-Uherska
Hlavní město	Černovice
Rozloha	10 442 km²
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Rumuni, Ukrajinci (Rusíni a Huculové), Němci, Židé, Poláci, Maďaři
Jazyky	němčina, rumunština, ukrajinština, polština
Náboženství	římskokatolické
Státní útvar
Státní zřízení	země monarchie (1849–1867) korunní země monarchie (1867–1918)
Mateřská země	Rakouské císařství Rakouské císařství (1849–1867) Zalitavsko Rakousko-Uherska Zalitavsko Rakousko-Uherska (1867–1918)
Vznik	1849
Zánik	1918 – zánik Rakouska-Uherska
Státní útvary a území
Předcházející Bukovinský kraj Následující Rumunské království

Bukovinské vévodství (německy Herzogtum Bukowina, rumunsky Ducatul Bucovinei, ukrajinsky Герцогство Буковина, Hercohstvo Bukovyna, polsky Księstwo Bukowiny, rusky Герцогство Буковина, Gercogstvo Bukovina) je historický správní celek na částech území dnešního Rumunska a Ukrajiny.

Bukovinské vévodství bylo jednou z korunních zemí Rakouského císařství a posléze Rakouska-Uherska.

Za součást Rakouského císařství byla Bukovina prohlášena roku 1849, do té doby bylo administrativním krajem (kreis 1787–1849) Haličsko-vladiměřského království a předtím vojenským okresem (1775–1787) v Habsburské monarchii. V letech 1867 až 1918 byla korunní zemí v rámci předlitavské (rakouské) části Rakouska-Uherska.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herzogtum Bukowina na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bukovinské vévodství na Wikimedia Commons
• vévodství Bukovina

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Země Rakouského císařství
Království	České, Uherské, Dalmatské, Chorvatské, Slavonské, Lombardsko-benátské, Haličsko-vladiměřské, Ilyrské1
Arcivévodství Velkoknížectví	Rakouské arcivévodství (Rakousy pod Enží, Rakousy nad Enží) Sedmihradské velkoknížectví
Vévodství	Bukovinské vévodství, Korutany2, Kraňsko2, Vévodství Horní a Dolní Slezsko, Salcbursko Štýrsko
Ostatní území	Rakouské přímoří (Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie, Terst)2, Okněžněné hrabství tyrolské, Moravské markrabství, Vorarlbersko3
1 od roku 1816 do 1849 , 2 od roku 1849 , 3 od roku 1861

Korunní země Rakouska-Uherska
Předlitavsko Předlitavsko (země zastoupené v říšské radě)	České království, Dalmatské království, Bukovinské vévodství, Korutanské vévodství, Kraňské vévodství, Haličsko-vladiměřské království, Moravské markrabství, Rakouské arcivévodství (Rakousy pod Enží, Rakousy nad Enží), Vévodství Horní a Dolní Slezsko, Salcburské vévodství, Štýrské vévodství, Tyrolské okněžněné hrabství a Vorarlbersko, Rakouské přímoří (okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie, Terst)
Zalitavsko (země svatošpěpánské uherské koruny)	Uherské apoštolské království (Sedmihradské velkoknížectví1 a Srbské vojvodsví a Banát), Chorvatsko-slavonské království2, město Rijeka (corpus separatum)
Ostatní	Kondominium Bosna a Hercegovina3
1 od roku 1867 , 2 od roku 1868 , 3 od roku 1908

Portály: Historie | Ukrajina