V dnešním světě se Kravaře stal tématem relevance a debaty ve společnosti. S pokrokem technologií a změnami v životním stylu se Kravaře v našich životech stává stále důležitějším. Jak na osobní, tak globální úrovni je vliv Kravaře patrný v různých aspektech, což vyvolává diskuse a úvahy v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme význam Kravaře v současném kontextu a také jeho důsledky v různých oblastech našeho každodenního života.
Tento článek je o městě ve Slezsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Kravaře (rozcestník).
Město Kravaře (dříve Kravaře u Opavy, německy Deutsch Krawarn či jen Krawarn, slezsky Krawôrz, polsky Krawarze nebo Krawarz) leží v okrese Opava. Žije zde přibližně 6 600 obyvatel.
Ve vzdálenosti 8 km západně leží statutární město Opava, 13 km východně město Hlučín, 19 km jižně město Bílovec a 20 km východně statutární město Ostrava. S výjimkou Dvořiska bylo území Kravař součástí Hlučínska, s nímž sdílelo jeho osudy.
Jako jméno obce slouží pojmenování jejích obyvatel: Kravaři znamenalo „chovatelé (pastýři) krav“. V místním nářečí je jméno jednotného čísla (Kravař), což se objevuje i v písemných dokladech ze 16. a 19. století. Od roku 1629 doložen přívlastek Německé (Deutsch) na odlišení od Polských Kravař (jejichž dnešní jméno zní Krowiarki) ležících severozápadně od Ratiboře.
Historie
První zmínka o obci pochází z roku 1224. Mezi lety 1224 a 1263 obdrželi kravařské panství členové rodu Benešoviců.
Pamětihodnosti
barokní zámek Kravaře,ve kterém se nachází Zámecké muzeum (Muzeum Hlučínska). Jeho nejhodnotnější částí je zámecká kaple archanděla Michaela s původním dochovaným interiérem z počátku 18. století (ostatní interiéry byly zničeny při požáru zámku r. 1937) a zámecká zahrada (cca 20 ha, na velké části bylo zbudováno golfové hřiště, z dřevin jsou cenné především mohutné exempláře dubu letního a lip srdčitých).
Klášter kongregace Služebnic Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (dnes MÚ), chrám svatého Bartoloměje a fara (vše v cihlové neogotice typické pro Slezsko), projektantem byl kravařský rodák Josef Seyfried – architekt, stavitel a hudebník (známý z četných dalších realizovaných projektů sakrálních i profánních staveb na Hlučínsku a v dnešním Polsku je – podobně jako v rodných Kravařích – nejvýznamnější komplex církevních staveb v nedalekých Sudicích)
Socha svatého Jana Nepomuckého na ul. Petra z Kravař (poblíž ul. Náměstí)
Josef Seyfried (1865–1923), architekt a stavitel (autodidakt), projektoval a stavebně upravil četné významné církevní i profánní stavby a celky tehdejšího Pruska (dnes Hlučínsko a příhraniční Polsko), jeho nejvýznamnější charakterizující stavby v severské cihlové neogotice
Leo a Alice Stoklasovi – od roku 1990 významní podnikatelé s textilní galanterií a bižuterií
PhDr. Erich Šefčík (1945–2004), archivář, historik, numismatik, vlastivědec, zakladatel Zámeckého muzea, autor stovek odborných článků a několika monografií
PhDr. Ondřej Šefčík, PhD. (* 1974), český obecný lingvista, indoevropeista, bohemista a slavista, specializující se na fonologii, syn Ericha Šefčíka
Marie Šindelářová (rozená Holubková, pseudonymemLudmila Hořká) – nar. 1892 ve Dvořisku, pohřbena na sousední Štítině (1966), významná regionální spisovatelka a sběratelka lidové slovesnosti
Ivo Žídek (1926–2003), jeden z nejvýznamnějších českých tenorů (např. Jeník z Prodané nevěsty), od roku 1948 člen operního souboru ND a v letech 1989–1991 ředitel ND, od roku 2005 po něm pojmenována Základní umělecká škola Ivo Žídka v Kravařích
Monika Žídková (* 1977), Miss ČR, Miss Europe 1995, po sňatku Brzesková, starostka Kravař (od 2014 dosud)
↑AUGUSTINKOVÁ, Lucie; KOUŘILOVÁ, Danuška; NOKKALA MILTOVÁ, Radka. Zámek Kravaře / Barokní klenot Horního Slezska. Kravaře: Město Kravaře, 2019. 157 s. ISBN978-80-270-5396-4.
↑ novogotický kostel sv. Bartoloměje. hlucinsko.pise.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-06.
↑AUGUSTINKOVÁ, Lucie. Fara v Kravařích - jeden ze stavebních monumentů po Josefu Seyfriedovi. Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě. 2020, roč. 2019 a 2020, s. 52–64.
↑KOUŘILOVÁ, Danuška. Pálená hlína v historických stavbách Moravy. Příprava vydání SLABOTÍNSKÝ, Radek. Brno: Technické muzeum v Brně, 2021. ISBN978-80-87896-18-1. Kapitola Chvála cihle, s. 14–23.
↑Hitlerův pes Blondi pocházel zřejmě z Kravař . . Dostupné online.
↑ Düsterberg, Karl: Im Innersten Kaufmann. www.apetito.de . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-12.
↑ Tiefkühl-Pionier Karl Düsterberg wird 96. www.tk-report.de . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-09.