Mangystauská oblast
V dnešním světě se Mangystauská oblast stal základním tématem, které pokrývá různé aspekty každodenního života. Od svého dopadu na společnost až po svůj vliv na globální ekonomiku, Mangystauská oblast zaujala dominantní místo v každodenních konverzacích. Když se ponoříme do tohoto fascinujícího světa, je nezbytné porozumět důležitosti Mangystauská oblast a tomu, jak ovlivňuje každý aspekt našeho života. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Mangystauská oblast a jeho význam v dnešním světě a poskytneme komplexní přehled, který našim čtenářům umožní lépe porozumět tomuto vzrušujícímu tématu.
| Маңғыстау облысы Мангистауская область | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Aktau |
| Souřadnice | 43°52′ s. š., 52° v. d. |
| Rozloha | 118 600 km² |
| Časové pásmo | +5 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 596 706 |
| Hustota zalidnění | 5 obyv./km² |
| Jazyk | kazaština, ruština |
| Národnostní složení | Kazaši 50,9%, Rusové 32,9% |
| Správa regionu | |
| Stát |  Kazachstán |
| Nadřazený celek | Kazachstán |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 4 okresy |
| Vznik | 1973 |
| Akim | Nurlan Askarovič Nogajev |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | KZ-MAN |
| Označení vozidel | R a 12 |
| Oficiální web | mangystau |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mangystauská oblast (kazašsky Маңғыстау облысы, rusky Мангистауская область) je oblast na západě Kazachstánu. Vznikla oddělením od tehdejší Gurjevské oblasti v roce 1973 pod jménem Mangyšlacká oblast. V roce 1988 byla zrušena a v roce 1990 obnovena pod současným jménem. Má rozlohu 156 600 km². Má 331 900 (2005) obyvatel a hlavním městem je Aktau.
Poloha
Oblast hraničí se dvěma oblastmi Kazachstánu (Atyrauskou na severu a Aktobskou na severovýchodě), s Karakalpackou republikou v Uzbekistánu na východě a s provincií Balkan v Turkmenistánu na jihu.
Oblast se rozkládá na východ od Kaspického moře mezi slaniskem Mrtvý Kultuk na severu a plošinou Ustjurt na jihovýchodě. Povrch je rovinatý. Nevelké hory jsou na poloostrově Mangyšlak (Mangystau - 556 m n. m., Bostankum aj.). Na jih a jihovýchod od vysočiny Mangyšlak se rozkládají uzavřené propadliny, jejichž dno leží značně pod úrovní moře (Karynžaryk – 70 m, Karagie – 132 m je nejhlubší v Kazachstánu).
Klima
Klima je ryze kontinentální, velmi suché s horkým létem a mírnou zimou. Průměrná teplota v lednu je -3,4 °С, v červenci 26 °С. Srážky se pohybují od 100 do 116 mm. Charakteristické jsou silné větry.
Vodstvo
Kaspické moře přiléhající k oblasti má hloubku do 50 m. Pobřeží je málo členité, nacházejí se u něj nevelké písečné kosy a ostrovy. Největší zálivy jsou Komsomolec, Mangyšlacký a Kazašský. V důsledku snížení hladiny Kaspického moře vznikly velké bažinaté oblasti (tzv. slaniska, např. Mrtvý Kultuk aj.).
Půdy
V centrální a jižní části jsou slané pouště a pelyňkovo-křovinatý porost na hnědých půdách se slanisky.
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Гурьевская область“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mangystauská oblast na Wikimedia Commons
