Me'ir Vilner

V tomto článku do hloubky prozkoumáme téma Me'ir Vilner, které je dnes velmi důležité. Me'ir Vilner je koncept, který vyvolal velký zájem a debatu v různých oblastech, generuje protichůdné názory a odlišné pohledy. V tomto smyslu je klíčové podrobně analyzovat všechny aspekty související s Me'ir Vilner, abychom pochopili jeho skutečný rozsah a dopad. V celém tomto článku se budeme zabývat různými přístupy, výzkumy a úhly pohledu, které čtenáři umožní získat komplexní pohled na Me'ir Vilner. Dále budeme zkoumat jeho vývoj v čase a také jeho vliv v různých kontextech a situacích. Prezentací dat, analýz a úvah se snažíme nabídnout úplný a aktualizovaný pohled na Me'ir Vilner, abychom přispěli k diskusi a zvýšili znalosti o tomto velmi relevantním tématu.

Me'ir Vilner
מאיר וילנר
Me'ir Vilner v prosinci 1951
Me'ir Vilner v prosinci 1951
Stranická příslušnost
ČlenstvíChadaš (dříve Maki, Rakach)

Narození23. října 1918
Vilnius, Litva
Úmrtí5. června 2003 (84 let)
Izrael
Místo pohřbeníHřbitov Jarkon
Kneset1., 2., 3., 4., 5., 6.,
7., 8., 9., 10., 11., 12.
ChoťEster Vilenska
Alma materHebrejská univerzita
Profesepolitik
OceněníŘád přátelství (1988)
Řád přátelství mezi národy
Řád Říjnové revoluce
CommonsMeir Vilner
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Me'ir Vilner (hebrejsky: מאיר וילנר, rodným jménem Ber Kovner; 23. října 19185. června 2003) byl izraelský komunistický politik, poslanec Knesetu a židovský vůdce Komunistické strany Izraele (Maki), která sestávala převážně z izraelských Arabů. Byl nejmladším a nejdéle žijícím signatářem izraelské deklarace nezávislosti.

Biografie

Narodil se v litevském Vilniusu (v letech 1920/22-39 jako polské město) a jeho politický život začal, když se stal vůdcem socialisticko-sionistického uskupení ha-Šomer ha-ca'ir. Byl však rozčarován z tendencí sionistické skupiny, jejímž snem bylo, spíše než zlepšení stávající situace Židů, vytvoření židovské domoviny v Palestině. Z toho důvodu začal pracovat pro zakázanou Komunistickou stranu Polska (pod pseudonymem Me'ir Vilner), a to až do roku 1938, kdy opustil Polsko a odešel do britské mandátní Palestiny. Většina jeho rodiny zahynula během holocaustu.

Po svém příchodu do Palestiny studoval historii na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. V britském mandátu, který se brzy stal Izraelem, byl Vilner rozčarován z politiky a tvrdil, že nenávist namířená ve Vilniusu proti Židům je teď namířená proti Arabům. Vstoupil do Palestinské komunistické strany, která přijímala jak arabské tak židovské členy, ale byl zastáncem jejího rozdělení. Kritizoval britskou i izraelskou vládu, ale svůj podpis pod izraelskou deklarací nezávislosti ospravedlňoval tím, že tak zanikne další britská kolonie.[pozn 1]

V roce 1949 byl v prvních izraelských parlamentních volbách zvolen poslancem Knesetu za stranu Maki. Na svůj mandát rezignoval o deset let později, v prosinci 1959, pouhých šest týdnů po parlamentních volbách, avšak již v následujících volbách v roce 1961 byl opět zvolen poslancem. Nakonec však dva měsíce po těchto volbách opět rezignoval.

V roce 1965 opustil Vilner spolu s několika straníky z Maki tuto stranu a založil novou stranu Rakach. Tento rozkol souvisel s nesouhlasem s neustále rostoucími protiizraelskými postoji Sovětského svazu (Vilner byl na straně SSSR). Za nově vzniklou stranu byl zvolen poslancem v následujících volbách v roce 1965.

Krátce po šestidenní válce z roku 1967 (proti které Vilnerova strana protestovala) byl Vilner napaden členem pravicové strany Gachal. Ze svých zranění se však vyléčil. Před volbami v roce 1977 se Rakach stala součástí strany Chadaš a Vilner zůstal poslancem až do roku 1990, kdy rezignoval na základě dohody o rotaci mandátu. Stal se tak třetí nejdéle sloužícím poslancem, po Taufíku Túbím a Šimonu Peresovi.

Jeho manželkou byla komunistická politička a novinářka Ester Vilenska, se kterou se ale rozvedl. Společně měli dva syny. Vilnerovým bratrancem je známý izraelský básník a partyzánský vůdce Abba Kovner.

Odkazy

Poznámky

Reference

  1. WHEELER, Tim. The other Israel: an interview with Meir Vilner . People's Weekly World, 1997-07-19 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 

Externí odkazy