V tomto článku se ponoříme do světa Uri Cvi Greenberg, tématu, které upoutalo pozornost mnoha lidí a v dnešní společnosti vzbuzuje velký zájem. V tomto směru prozkoumáme různé aspekty související s Uri Cvi Greenberg, od jeho historie a vývoje až po jeho dnešní dopad. Kromě toho budeme analyzovat možné důsledky a důsledky, které může mít Uri Cvi Greenberg v různých oblastech, a také názory a pohledy odborníků v oboru. Uri Cvi Greenberg je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným, a proto je nezbytné jej pečlivě prozkoumat a zamyslet se nad jeho důležitostí v dnešním světě.
Uri Cvi Greenberg אורי צבי גרינברג | |
---|---|
Uri Cvi Greenberg v červnu 1956 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Cherut |
Rodné jméno | Tur Malka |
Narození | 22. září 1896 Halič, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 8. května 1981 (84 let) Ramat Gan, Izrael |
Místo pohřbení | židovský hřbitov na Olivové hoře |
Kneset | 1. |
Choť | Aliza Greenberg |
Profese | básník, politik, novinář a spisovatel |
Ocenění | Izraelská cena (1957) Newman Prize (1965) Bialikova cena (1977) Itzik Manger Prize Čestný doktorát univerzity v Tel Avivu (Izrael) … více na Wikidatech |
Commons | Uri Zvi Grinberg |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Uri Cvi Greenberg nebo též Uri Cvi Grinberg (hebrejsky: אורי צבי גרינברג, 22. září 1896 – 8. května 1981) byl izraelský básník, novinář a poslanec Knesetu za stranu Cherut. Pocházel z chasidské rodiny v Haliči a velmi jej ovlivnily protižidovské pogromy po první světové válce a hebronský masakr, jehož byl svědkem po alije do Izraele. Celá jeho rodina zahynula během holocaustu. Greenberg patřil mezi nejradikálnější příslušníky revizionistického hnutí a byl členem Irgunu a Lechi. V roce 1957 mu byla za přínos hebrejské literatuře udělena Izraelská cena.
Uri Cvi Grinberg se narodil v štetlu Bialikamin (Bilyj Kamiň nebo Biały Kamień) v Haliči, do prominentní chasidské rodiny a vyrůstal ve Lvově (tehdy Lemberg) v tehdejším Rakousku-Uhersku (dnes Ukrajina). Některé z jeho básní v jidiš a hebrejštiny byly publikovány ještě když mu nebylo ani dvacet. V roce 1915 byl odveden do armády, aby bojoval v první světové válce. Po návratu do Lvova byl svědkem pogromů z listopadu 1918. Později se přestěhoval do Varšavy a Berlína. Ve Varšavě psal pro jidiš noviny Moment. Aliju do mandátní Palestiny provedl v roce 1924. Když vypukla druhá světová válka, byl stále v Polsku, ale podařilo se mu uprchnout.
V roce 1950 se oženil s Alizou, se kterou měl dvě dcery a tři syny. K rodinnému příjmení přidal „Tur-Malka,“ avšak nadále používal Grinberg, aby tak uctil členy rodiny, kteří zahynuli během holocaustu.
Po příchodu do Palestiny psal pro Davar, jedny z hlavních novin hnutí dělnického sionismu.
V roce 1930 Greenberg vstoupil do revizionistického tábora a reprezentoval revizionistické hnutí na četných sionistických kongresech a v Polsku. Po hebronském masakru, jenž byl součástí krvavých nepokojů v Palestině v roce 1929 se stal více militantním a vstoupil do Irgunu a Lechi. V roce 1931 patřil mezi editory nového deníku Chazit ha-am, napojeného na revizionisty.
Greenberg předpovídal a varoval před zničením evropského židovstva. Věřil, že holocaust byl tragicky, ale z velké části nevyhnutelný výsledek židovské lhostejnosti k jejich osudu.
Po vyhlášení izraelské nezávislosti v roce 1948 vstoupil do Cherutu pod vedením Menachema Begina. V roce 1949 byl zvolen do prvního Knesetu. O svůj poslanecký mandát přišel ve volbách v roce 1951. Po šestidenní válce v roce 1968 vstoupil do hnutí za Velký Izrael (nesprávný překlad hebrejského Erec Jisra'el Šlema – „Celá země izraelská“), které obhajovalo izraelskou svrchovanost nad Západním břehem Jordánu.
Zemřel v Ramat Ganu, kde žil poslední léta svého života v bytě nabídnutém místní radou.
V roce 1957 byla Greenbergovi udělena Izraelská cena za přínos hebrejské literatuře.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uri Zvi Greenberg na anglické Wikipedii.