V dnešním světě zaujal Šošana Persic ústřední roli v různých oblastech každodenního života. Od politiky po technologie, zábavu a kulturu se Šošana Persic podařilo upoutat pozornost bezpočtu lidí po celém světě. Její význam a vliv se postupem času upevnil a stal se tématem obecného zájmu, které nenechává nikoho lhostejným. V tomto článku se budeme snažit ponořit do nejdůležitějších aspektů Šošana Persic a analyzovat jeho dopad a vývoj v různých kontextech. Odvažte se vstoupit do fascinujícího světa Šošana Persic a objevte vše, co nabízí.
Šošana Persic שושנה פרסיץ | |
---|---|
Stranická příslušnost | |
Členství | Všeobecní sionisté |
Narození | 16. listopadu 1892 Kyjev, Ruské impérium (nyní Ukrajina) |
Úmrtí | 22. března 1969 (76 let) Tel Aviv, Izrael |
Příčina úmrtí | nemoc |
Místo pohřbení | židovský hřbitov na Olivové hoře |
Kneset | 1., 2., 3. |
Rodiče | Hillel Zlatopolsky |
Děti | Akiva Persitz Yemimah Milo Šulamit Schockenová |
Příbuzní | Raaphi Persitz (vnuk) |
Profese | saloniérka, politička a vychovatelka |
Ocenění | Izraelská cena (1968) |
Commons | Shoshana Persitz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šošana Persic (hebrejsky: שושנה פרסיץ, rodným jménem Šošana Zlatopolsky; 16. listopadu 1892 – 22. března 1969) byla sionistická aktivistka, pedagožka a izraelská politička.
Narodila se v roce 1892 v Kyjevě v carském Rusku (dnes Ukrajina) jako dcera Hillela Zlatopolskyho, filantropa a zakladatele Keren Hajesod. V roce 1909 se začala angažovat v organizaci „Tarbut“ (doslova „Kultura“), která se zasazovala o šíření kultury hebrejštiny v diaspoře a v roce 1917 vydala společně s manželem Jicchakem Josefem Zelikovič-Persicem publikaci „Omanut“ (doslova „Umění“). V roce 1920 byla delegátkou na Sionistickém kongresu v Londýně. Studovala na univerzitách v Moskvě a Paříži a doktorát z literatury získala na Sorbonně.
V roce 1925 podnikla aliju do mandátní Palestiny. V letech 1926 až 1935 byla členkou telavivské městské rady, vedla školský odbor a zároveň byla členkou komise sionistické federace a členkou školského odboru Vaad Leumi. Byla předsedkyní kontrolního výboru všeobecného školského systému a v letech 1948 až 1954 předsedkyní ženské organizace Všeobecných sionistů.
Poprvé byla do izraelského parlamentu (Knesetu) zvolena v roce 1949, podruhé v roce 1951 a potřetí v roce 1955. Pokaždé kandidovala za Všeobecné sionisty a během svého funkčního období byla předsedkyní komise pro školství a kulturu.
Zemřela v roce 1969. Její dcera Jemina Milo byla divadelní herečka, režisérka, pedagožka a jedna ze zakladatelek divadla Cameri. Druhá dcera Šulamit se provdala za Geršoma Šokena, politika a redaktora deníku Haaretz.
V roce 1968 jí byla udělena Izraelská cena za přínos v oblasti vzdělání.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shoshana Parsitz na anglické Wikipedii.