V dnešním světě získal Nářečí velký význam v různých oblastech společnosti. Jeho dopad se projevil v politice, kultuře, technologii a každodenním životě lidí. Nářečí vyvolal debaty, kontroverze a významné změny, které v nedávné historii poznamenaly před a po. V tomto článku důkladně prozkoumáme důležitost Nářečí, jeho důsledky a jeho vliv na různé aspekty moderního života. Od jeho počátků až po důsledky podrobně rozebereme roli, kterou Nářečí hraje v současném světě, a její projekci do budoucnosti.
Nářečí neboli dialekt (adj. nářeční, zř. nářečový a dialektní, dialektový, zast. dialektický) je:
Jazykový prvek, který patří do systému určitého teritoriálního dialektu (nebo skupiny dialektů), užívaný především v komunikaci mluvené se nazývá dialektismus. V užším (funkčním) vymezení je dialektismus nářečný prvek použitý ve spisovném projevu jako stylistický prostředek. (Použitím nářečí v umělecké literatuře lze dosáhnout přesvědčivější charakteristiky postav, prostředí aj.)
Jazykovědná disciplína, která se zabývá zkoumáním dialektů, se nazývá dialektologie.
V běžném životě se s nářečím, resp. s dialektismy, setkáváme zpravidla v neformální ústní komunikaci („dej zajcům a nakrm kuťata“, „podej šufánek“ …).
Nářečí češtiny vznikala přibližně od 12. století jako důsledek izolace jednotlivých oblastí a lidí v nich žijících.[zdroj?]
Nářeční prvky v české literatuře jsou zvlášť hojné v literatuře 19. století (např. v dílech Němcové, Máchy, Tyla a později Jiráska, Staška, Herbena, Novákové, Aloise a Viléma Mrštíkových a dalších). Toto užití nářečí je však přizpůsobeno potřebám umělecké literatury, a je proto třeba jej od nářečí skutečného odlišovat (mluvíme o nářečí stylizovaném).