V tomto článku se ponoříme do Národní obec fašistická, což je dnes velmi důležité téma. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost byl Národní obec fašistická předmětem diskusí a studií odborníků z různých oborů. V průběhu let se Národní obec fašistická ukázalo být určujícím faktorem v životech lidí, který ovlivňuje jejich rozhodování, chování a vnímání. Prostřednictvím kritického a analytického pohledu se pokusíme osvětlit toto fascinující téma, prozkoumat jeho různé aspekty a jeho důsledky v každodenním životě.
Národní obec fašistická | |
---|---|
Zkratka | NOF |
Datum založení | 1926 |
Datum rozpuštění | 1939 (sloučení s Národním souručenstvím) |
Předseda | Radola Gajda |
Ideologie | fašismus antikomunismus antisemitismus panslavismus |
Politická pozice | krajní pravice |
Mládežnická org. | Junáci NOF |
Stranické noviny | Fašistické listy Národní věstník |
Slogan | Blaho vlasti budiž nejvyšším zákonem |
Barvy | černá |
Volební výsledek | 2,04 % (NS RČS 1935) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Národní obec fašistická (NOF) byla česká fašistická politická strana, která působila v období 1. republiky, 2. republiky a Protektorátu Čechy a Morava.
Národní obec fašistická byla založena v roce 1926. V jejím čele stanul bývalý představitel Československých legií v Rusku, účastník bitvy u Zborova a bývalý náčelník československého generálního štábu Radola Gajda, který ve funkci vůdce strany zůstal až do připojení k Národnímu souručenství.
Strana nikdy nedosáhla významného politického vlivu, v parlamentních volbách v roce 1929 kandidovala jako součást Ligy proti vázaným kandidátním listinám, která získala tři poslanecké a jeden senátorský mandát. Ve volbách v roce 1935 kandidovala NOF samostatně a získala šest poslaneckých mandátů (167 433 hlasů).
Národní obec fašistická se inspirovala italským fašismem, který přizpůsobovala českým podmínkám. Požadovala silný národní stát založený na korporativním principu, vystupovala též výrazně protiněmecky a protižidovsky. V roce 1935 se stavěla proti volbě Edvarda Beneše prezidentem republiky a v době Mnichovské krize vystupovala za obranu republiky proti nacistickému Německu.
V době druhé republiky se NOF stala 20. listopadu 1938 součástí Strany národní jednoty, ale stále si zachovávala svou organizační strukturu. K zániku došlo v roce 1939 sloučením do Národního souručenství. Gajda se stáhl do ústraní na svůj statek na Strakonicku a finančně podporoval emigraci českých vojáků do Polska. Někdejší významný funkcionář NOF Zdeněk Zástěra se zapojil přímo do protiněmeckého odboje, což ho stálo život, když v roce 1942 zemřel v koncentračním táboře. V době Protektorátu Čechy a Morava vznikla z některých členů kolaborantská organizace téhož jména, která však nehrála významnější roli a byla v roce 1943 nacisty zakázána na popud ministra Emanuela Moravce.
Po druhé světové válce nebyla a nesměla být Národní obec fašistická obnovena.
Volby | Počet hlasů | Hlasy v % | Počet mandátů |
---|---|---|---|
19291 | 70 875 | 0,9 % | 3 mandáty |
1935 | 167 433 | 2,04 % | 6 mandátů |
1 NOF vytvořilo spolu s Radikální stranou – slovanskými socialisty (později Národní liga, uskupení kolem Jiřího Stříbrného) a několika dalšími malými uskupeními (Svaz nájemníků, Strana domkářů, malorolníků a hospodářských jednot, Družina válečných poškozenců, Jednota československého domova, Odborové sdružení hudebníků) volební koalici pod názvem „Liga proti vázaným kandidátním listinám“.
Volby | Počet hlasů | Hlasy v % | Počet mandátů |
---|---|---|---|
Čechy | 68 480 | ? | 1 mandát |
Morava a Slezsko | 33 070 | ? | 0 mandátů |
Slovensko | 26 461 | ? | 0 mandátů |