V současnosti je Karantánie tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. S rostoucí důležitostí Karantánie v naší moderní společnosti je zásadní pochopit jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Od Karantánie na osobní úrovni až po jeho vliv na globální ekonomiku tento článek prozkoumá různé aspekty Karantánie a jeho význam v dnešním světě. Doufáme, že prostřednictvím podrobné analýzy Karantánie poskytneme širší pohled na toto téma a jeho dnešní význam. Čtěte dále a zjistěte více o Karantánie a o tom, jak formoval způsob, jakým dnes žijeme!
Karantánie Korǫtanъ
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||
Státní útvar | |||||||||
Vznik
|
|||||||||
Zánik
|
828 – integrace s Franskou říší
| ||||||||
Státní útvary a území | |||||||||
|
Karantánie (slovinsky Karantanija či Korotan, německy Karantanien) neboli Korutanské knížectví je někdejší slovanský státní útvar vzniklý v 7. století, na území dnešního jižního Rakouska a severovýchodního Slovinska, který byl předchůdcem Korutanské marky, pohraničního území Karolínské říše založeného v roce 889. Předpokládané centrum knížectví se rozkládalo na území dnešních Korutan.
Na území Korutan se zřejmě jednalo o první nezávislý a stálý státní útvar po období stěhování národů se zásadním významem pro dějiny Korutan, Štýrska a Slovinska.
V 6. století se alpští Slované, kteří jsou považováni za předky dnešních Slovinců, usadili v nejvýchodnějších horských oblastech Furlanska. O slovanském osídlení ve východních Alpách svědčí rozpad místních diecézí na konci 6. století, změna populace, kultury a především vznik nové skupiny slovanských jazyků. Na nově osídleném území Slovany přesto zůstaly pozůstatky původního romanizovaného obyvatelstva, které si udržovalo křesťanské vyznání. Slované ve východních Alpách i v Panonii byli původně podřízeni vládnoucím Avarům (kaganům). Poté, co vláda Avarů kolem roku 610 postupně zanikala, se v jižních Korutanech objevila relativně nezávislá skupina Slovanů (marec Vinedorum), ovládaná vévodou. Historické prameny uvádějí vévodu Valuka (Wallux dux Winedorum).
V roce 623 se Slované z východních Alp pravděpodobně připojili k Samovu kmenovému svazu, spravovanému franským obchodníkem Sámem a v roce 626 se porážkou Avarů v Konstantinopoli vymanili z jejich nadvlády. Po smrti Sáma v roce 658 se kmenový svaz Slovanů rozpadl. Menší část původního svazu Slovanů, soustředěná severně od dnešního Klagenfurtu, si zachovala nezávislost a stala se známou jako Karantánci. Název Karantánie se v historických pramenech objevil brzy po roce 660. První označení specifické etnické identity a politické skupiny je rozpoznáno v geografickém termínu Carantanum, který Paul Diacon použil ve vztahu k roku 664, kdy zmínil i konkrétní Slovany (gens Sclavorum), kteří na území Karantánie žili.
Když kolem roku 740 princ Boruth požádal bavorského vévodu Odila Bavorského o pomoc proti naléhavému nebezpečí, které představovaly znovu kmeny Avarů z východu, tak Karantánci ztratili nezávislost. Boruthovi nástupci museli přijmout nadvládu Bavorského vévodství a Franské říše, ovládané od roku 771 do roku 814 Karlem Velikým. Karel Veliký ukončil invazi Avarů a v letech 745-795 obsadil východní části Karantánie.
V roce 828 se Karantánie stala markrabstvím Franské říše. Místní knížata byla za účast v protifranské vzpouře sesazena včetně panonského prince Ljudevíta Posávského a nahrazená germánskou (primárně bavorskou) nadvládou. Na základě Verdunské smlouvy z roku 843 převzal vládu nad územím Karantánie Ludvík II. Němec (804–876), který podle Annales Fuldenses (863) udělil titul „prefekt Karantánie“ (praelatus Carantanis) jeho nejstaršímu synovi Karlomanovi. V roce 887 Arnulf Korutanský (850–899), vnuk Ludvíka II. Německého, převzal titul krále Východofranské říše a stal se prvním vévodou Korutan.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carantania na anglické Wikipedii.