Okres Kladno
V tomto článku prozkoumáme široké a rozmanité téma Okres Kladno. Od jeho počátků až po jeho aktuálnost dnes se vydáme na fascinující cestu, která nám umožní lépe porozumět tomuto důležitému tématu. Během několika následujících řádků budeme analyzovat různé aspekty související s Okres Kladno, jako je jeho dopad na společnost, jeho vývoj v čase a možné důsledky, které má pro budoucnost. Okres Kladno je bezpochyby fascinující téma, které vzbuzuje zájem lidí všech věkových kategorií a prostředí, a tento článek se snaží ponořit do jeho významu a relevance.
| Okres Kladno | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo okresu (1960–2002) | Kladno |
| Kraj | Středočeský |
| Stát |  Česko |
| LAU 1 | CZ0203 |
| ISO 3166-2 | CZ-203 |
| SPZ (1960–2001) | KD, KL |
| Zeměpisné souřadnice | 50°10′48″ s. š., 14°6′ v. d. |
| Vznik | 11. dubna 1960 |
| Základní informace | |
| Rozloha | 719,61 km² |
| Počet obyvatel | 168 708 (2023) |
| Hustota zalidnění | 234,4 obyv./km² |
| Počet ORP | 2 |
| Počet POÚ | 4 |
| Počet obcí | 100 z toho 8 měst a 2 městyse |
 | |
| Další údaje | |
| Kód okresu | 3203 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okres Kladno je okresem na severozápadě Středočeského kraje. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu bylo město Kladno, které je obcí s rozšířenou působností. Kromě jeho správního obvodu okres obsahuje ještě správní obvod obce s rozšířenou působností Slaný.
V rámci kraje sousedí na západě s okresem Rakovník, na jihu s okresem Beroun, na východě s okresem Praha-západ a na severovýchodě s okresem Mělník. Ze severozápadu a severu jej ohraničují okresy Louny a Litoměřice Ústeckého kraje.
Charakteristika okresu
Okres Kladno má tvar nepravidelného čtyřúhelníku, obklopeného ze všech stran specifickými regiony. Na východě rovinatým Mělnickem a příměstskou oblastí okresu Praha-západ, na jihu Berounskem, na západě lesnatým Rakovnickem a na severu Lounskem a podřipskou částí Litoměřicka. Dominují mu především dvě města, průmyslové Kladno s 69 tisíci obyvateli a historické město Slaný s 16 tisíci obyvateli, a tak jej lze pomyslně rozdělit na jižní Kladensko a severní Slánsko. Dalšími městy na okrajích jsou Buštěhrad (3 tisíce obyvatel), Libušín (3 tisíce obyvatel), Smečno (2 tisíce obyvatel), Stochov (5 tisíc obyvatel), Unhošť (5 tisíc obyvatel) a Velvary (3 tisíce obyvatel), přičemž poslední dvě byla také sídly soudních okresů obdobně jako Kladno nebo Slaný.
Vzhledem k tomu okres sestává ze dvou správních obvodů obcí s rozšířenou působností (Kladno a Slaný), které se dále člení na čtyři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Kladno, Slaný, Unhošť, Velvary). K roku 2019 měl okres celkovou plochu 720 km², z toho 66,2 % tvořila zemědělská půda a 20,2 % lesy. Prochází tudy dálnice D6 a D7, dále silnice I. třídy I/6 (zbylé úseky, doposud nepřevedené do II. třídy) I/7, I/16 a I/61. SIlnicemi II. třídy jsou II/101, II/116, II/118, II/201, II/236, II/237, II/238, II/239, II/240, II/606, II/616 a na katastru obce Sazená malým úsekem i II/608.
Z horopisné polohy je Kladensko, jako celek, součástí Českého masivu, kde ve své severní části patří k tzv. Dolnooharské tabuli, ve střední a jižní tabuli k Poberounské soustavě, která se dále dělí na Pražskou plošinu, jejíž součástí je Kladenská tabule, dále na Křivoklátskou vrchovinu a na vrchovinu Džbán. Povrch okresu má poměrně malé výškové rozdíly. Nejvyšší body jsou v Lánské pahorkatině v jižní části okresu. Je to Tuchonín u Malých Kyšic s nadmořskou výškou 488 metrů, který je charakteristický svým protáhlým zalesněným hřebenem a poblíž Kladna Kožová hora (456 m n. m.) se známou rozhlednou.
Z geologického hlediska měla pro dalekou budoucnost Kladenska veliký význam doba prvohorní, neboli paleozoikum. Na jejím sklonku v kamenouhelném útvaru – karbonu, se během milionů let vytvořily mohutné vrstvy kamenného uhlí. Z historicky dochovaných záznamů se začalo s dolováním uhlí v roce 1570 na buštěhradském panství u Vrapic, ale vyráběla se z něho skalice. Začátky dolování na Kladensku se vztahují k Otvovickému údolí, kde bylo zaznamenáno skutečné důlní podnikání v roce 1720. V té době patřily doly slánskému revíru.
Vzhledem k útlumu těžby uhlí se zvedá kvalita životního prostředí. Částečně sem zasahuje chráněná krajinná oblast Křivoklátsko a v jejím rámci národní přírodní rezervace Vůznice. Kromě ní se na území okresu nachází také národní přírodní památky Bílichovské údolí a Cikánský dolík. Z kulturních památek lze jmenovat zejména lánský zámek, sídlo československých a českých prezidentů, nebo např. Památník Lidice, připomínku nacisty vypálené obce. Ze starší historie se dochovaly pozůstatky přemyslovských hradišť Budeč nebo Libušín, kostely sv. Gotharda a Nejsvětější Trojice ve Slaném či cenné příklady venkovské architektury v okolí tohoto města, zejména spravované Národopisným muzeem Slánska v Třebízi.
Demografické údaje
Data ke sčítání lidu 26. března 2011:
| Popis | Celkem | Ženy | Muži |
|---|---|---|---|
| počet obyvatel | 159 194 | 81 265 51,05 % |
77 929 48,95 % |
Seznam obcí a jejich částí
Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.
Běleč • Běloky • Beřovice (Bakov) • Bílichov • Blevice • Brandýsek (Olšany) • Braškov • Bratronice (Dolní Bezděkov) • Buštěhrad • Cvrčovice • Černuc (Bratkovice • Miletice • Nabdín) • Doksy • Dolany • Drnek • Družec • Dřetovice • Dřínov (Drchkov) • Hobšovice (Skůry) • Horní Bezděkov • Hořešovice • Hořešovičky • Hospozín (Hospozínek) • Hostouň • Hradečno (Nová Studnice • Nová Ves) • Hrdlív • Hřebeč (Netřeby) • Chržín (Budihostice • Dolní Kamenice) • Jarpice (Budenice) • Jedomělice • Jemníky • Kačice • Kamenné Žehrovice • Kamenný Most • Kladno (Dubí • Kročehlavy • Rozdělov • Švermov • Vrapice) • Klobuky (Čeradice • Kobylníky • Kokovice • Páleček) • Kmetiněves • Knovíz • Koleč (Mozolín • Týnec) • Královice • Kutrovice • Kvílice • Kyšice • Lány (Vašírov) • Ledce • Lhota • Libochovičky • Libovice • Libušín • Lidice • Líský • Loucká • Makotřasy • Malé Kyšice • Malé Přítočno • Malíkovice (Čanovice • Hvězda) • Neprobylice • Neuměřice • Otvovice • Páleč • Pavlov • Pchery (Humny) • Pletený Újezd • Plchov • Podlešín • Poštovice • Pozdeň (Hřešice) • Přelíc • Řisuty • Sazená • Slaný (Blahotice • Dolín • Kvíc • Kvíček • Lotouš • Netovice • Otruby • Slaný • Trpoměchy • Želevčice) • Slatina • Smečno • Stehelčeves • Stochov (Čelechovice • Honice) • Stradonice • Studeněves • Svárov • Svinařov • Šlapanice (Budeničky) • Třebichovice (Saky) • Třebíz • Třebusice (Holousy) • Tuchlovice (Srby) • Tuřany (Byseň) • Uhy • Unhošť • Velká Dobrá • Velké Přítočno • Velvary (Ješín • Malá Bučina • Velká Bučina) • Vinařice • Vraný (Horní Kamenice • Lukov) • Vrbičany • Zájezd (Bůhzdař) • Zákolany (Kováry • Trněný Újezd) • Zichovec • Zlonice (Břešťany • Lisovice • Tmáň • Vyšínek) • Zvoleněves • Želenice • Žilina • Žižice (Drnov • Luníkov • Osluchov • Vítov)
Změna hranice okresu
Do 1. ledna 2007 spadala pod okres Kladno ještě obec:
- Olovnice – nyní okres Mělník
Ke stejnému datu byla do okresu Kladno začleněna obec:
- Lány – dříve okres Rakovník
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online.
- ↑ a b c d Charakteristika okresu Kladno . Český statistický úřad, rev. 2019-02-07 . Dostupné online.
- ↑ a b Vyhláška č. 513/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. . Dostupné online.
Související články
- Seznam katastrálních území v okrese Kladno
- Seznam chráněných území v okrese Kladno
- Seznam památných stromů v okrese Kladno
- Seznam kulturních památek v okrese Kladno
- Senátní obvod č. 6 – Louny
- Senátní obvod č. 29 – Litoměřice
- Senátní obvod č. 30 – Kladno
- Okresní soud v Kladně
- Okres Unhošť
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu okres Kladno na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Okres Kladno
