V současnosti je Prozaická Edda stále se opakujícím tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Od svého vzniku vyvolává debaty a kontroverze a staví se jako klíčový bod veřejné agendy. S rostoucím zájmem o Prozaická Edda roste i potřeba porozumět jeho mnoha aspektům a důsledkům. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze Prozaická Edda, analyzujeme jeho dopad v různých oblastech a nabídneme kompletní přehled o jeho významu v současnosti.
Prozaická Edda, též Mladší nebo Snorriho Edda je sbírka islandských eddických básní a písní od Snorriho Sturlusona.
Byla napsána okolo roku 1220 v podstatě jako příručka pro mladé básníky, kteří měli proniknout do skaldské poezie. Základem výkladu poetiky byla Snorriho vlastní báseň Výčet meter (chvalozpěv na norského krále Hákona Hákonarssona a jarla Skuleho), doprovázená odborným popisem metra všech jejích strof. K tomu autor připojil pojednání o skaldském stylu, tj. o básnických opisech (kenninzích) s příklady z básní od více než šedesáti norských a islandských skaldů z 9.–11. století a se stručným převyprávěním děje některých hrdinských písní (oddíl Jazyk básnický).
S výkladem kenningů, které vycházely mimo jiné z reminiscencí na mytické děje, souvisí další část (Gylfiho oblouzení), která je základním vodítkem pro porozumění severské mytologii. Jedná se o prozaické převyprávění pohanské kosmogonie, příběhů o bozích. Snorriho kniha byla hojně opisována už od 13. století a všem následujícím generacím Islanďanů zůstala důvěrně známou.