V tomto článku důkladně prozkoumáme Władysław Bartoszewski, téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a zájmů. Władysław Bartoszewski je oblast zájmu, která se v posledních letech objevila jako kulturní fenomén a přitahuje zájem akademiků, odborníků i široké veřejnosti. Vzhledem k tomu, že popularita Władysław Bartoszewski stále roste, je důležité pochopit jeho dopad na naši současnou společnost a jeho význam v různých aspektech každodenního života. V tomto článku budeme zkoumat různé perspektivy a přístupy související s Władysław Bartoszewski a také důsledky, které má tento fenomén na náš moderní svět.
Władysław Bartoszewski | |
---|---|
Stranická příslušnost | |
Členství | Polská lidová strana |
Narození | 19. února 1922 Varšava |
Úmrtí | 24. dubna 2015 (ve věku 93 let) Varšava |
Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
Místo pohřbení | Vojenský hřbitov na Powązkach ve Varšavě |
Choť | Zofia Bartoszewska Antonina Mijal |
Děti | Władysław Teofil Bartoszewski |
Alma mater | Varšavská univerzita |
Profese | novinář, politik, diplomat, historik, akademik, spisovatel literatury faktu, vysokoškolský učitel, spisovatel a profesor |
Náboženství | římskokatolická církev |
Ocenění | Spravedlivý mezi národy (1965) Herderova cena (1983) Mírová cena německého knižního obchodu (1986) Romano Guardini award (1995) Bridge Prize of the City of Regensburg (1995) … více na Wikidatech |
Commons | Władysław Bartoszewski |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Władysław Bartoszewski (19. února 1922, Varšava – 24. dubna 2015, Varšava) byl polský diplomat, novinář a historik. Dvakrát působil jako polský ministr zahraničních věcí.
Během druhé světové války byl vězněn ve vyhlazovacím táboře Auschwitz II – Birkenau (Osvětim-Březinka), po propuštění díky intervenci Červeného kříže bojoval v Zemské armádě a Varšavském povstání. Působil v Żegotě, obdržel vyznamenání Spravedlivý mezi národy. V období stalinismu byl vězněn za údajnou špionáž. Angažoval se v opozičních iniciativách – spolupracoval s Rádiem Svobodná Evropa, opozičním časopisem Tygodnik Powszechny, přednášel v podzemních univerzitách a byl členem Solidarity.
V období 1990 až 1995 byl polským vyslancem v Rakousku. Dvakrát byl také ministrem zahraničních věcí Polska (1995 a 2000–2001). Byl senátorem za volební kraj Varšava. Je autorem četných knih a článků o polském podzemním státě, Varšavském povstání a zločinech nacismu a komunismu. Angažoval se v polsko–německém a polsko–židovském smíření.
Bylo mu propůjčeno nejvyšší polské vyznamenání – Řád bílé orlice. V dubnu 2015 zemřel, pochován je na, 'Cmentarzu Wojskowym na Powązkach', v rodné Varšavě.