Problém Postoloprty je dnes jedním z nejrelevantnějších problémů s dopady v různých oblastech společnosti. Od svého vzniku až po dopad na každodenní život Postoloprty vyvolal vášnivé debaty a byl předmětem mnoha studií a výzkumů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Postoloprty, analyzujeme jeho historický význam, jeho vliv na populární kulturu a jeho relevanci dnes. Kromě toho prozkoumáme možné budoucí důsledky Postoloprty a možná řešení problémů, které představuje. Připojte se k nám na této vzrušující cestě světem Postoloprty!
Postoloprty | |
---|---|
Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Postoloprty |
Obec s rozšířenou působností | Louny (správní obvod) |
Okres | Louny |
Kraj | Ústecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°21′36″ s. š., 13°42′11″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 4 679 (2023) |
Rozloha | 46,56 km² |
Nadmořská výška | 193 m n. m. |
PSČ | 439 42, 440 01 |
Počet domů | 1 020 (2021) |
Počet částí obce | 13 |
Počet k. ú. | 12 |
Počet ZSJ | 24 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Mírové náměstí 318 439 42 Postoloprty [email protected] |
Starosta | Mgr.Zdeněk Pištora (Trikolóra) |
Oficiální web: www | |
Postoloprty | |
Další údaje | |
Kód obce | 566624 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Město Postoloprty (německy Postelberg) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji, při řece Ohři, sedm kilometrů západně od Loun. Žije v něm přibližně 4 700 obyvatel.
Teorie, že název obce pochází z názvu tamního benediktinského kláštera Porta Apostolorum (česky Brána apoštolů), se ukazuje jako málo pravděpodobná, především proto, že název obce je údajně doložen dříve, než je doložen název zmiňovaného kláštera Porta Apostolorum (založen před rokem 1121 nedaleko luckého hradiště Drahúš, zničen husity roku 1420). Zpráva říká, že klášter byl založen v obci s názvem Postoloprty a nesl název Sv. Marie nebo Panny Marie (ne ještě Porta Apostolorum).
Jazykovědec Milan Harvalík se přiklání k etymologii odvozené z označení ševců – výrobců nebo opravářů obuvi uváděné v Kronice české Václava Hájka z Libočan – „postoly prtati“ znamenalo staročesky „ševcovat, opravovat boty, příštipkařit“.
Název Postoloprty se v různých obměnách (Postolopirth, Postoloprith, Postoloporth, Postolopret, Kastilopirth, Kosteloprty) vyskytuje také v Kosmově Kronice české (1119–1125).
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1125.
Pravděpodobně v 7. století se podél řeky Ohře usadili Lučané. Ti přišli proti proudu řeky Ohře od východu a věnovali se především zemědělství. Z této doby je známá pověst o Neklanovi, pražském knížeti, který bojoval s Vlastislavem, knížetem luckým. Vlastislav byl poražen a jeho syn Zbyslav byl později zavražděn zrádným Durynkem. Po pádu Vlastislava vystavěl Neklan Lučanům náhradou za jejich zbořený hrad nový, který se jmenoval Drahúš (dnes městská čtvrť Draguš na jihozápadním okraji města).
Hrad Drahúš byl ve 12. století zničen. Údajně byl později na jeho místě postaven klášter Porta Apostolorum, který byl roku 1420 vypálen během husitských válek. Stavebně historický průzkum však klášter spolehlivě lokalizoval v místech postoloprtského děkanství.
Ve znaku města je nyní erb pánů z Gutštejna.
10. listopadu 1938 byla vypálena chomutovská synagoga. Židé, kteří nestačili utéci, byli za bití sudetskými Němci hnáni po čtyřech do zbytku ČSR právě přes Postoloprty na Louny (ty nebyly odstoupeny). Později Němci zřízený koncentrační tábor v bažantnici byl v roce 1943 vyhrazen pro mužské židovské míšence a manžele židovek z celého protektorátního území. Spolu s válečnými (Francie, Itálie, Velká Británie) zajatci pracovali nejen na stavbě letiště Žatec. Tábor fungoval až do dubna 1945, kdy řada vězňů začala utíkat. Průměrně zde bylo internováno 1200 lidí. Z později známých osobností zde byl vězněn lingvista Petr Sgall, plzeňský malíř František Zuvač (1905–1970), swingový skladatel Alexej Fried (1922 - 2011), literární vědec a jazykovědec Pavel Trost či sociolog Richard Jung (1926–2014).
V pohnutých časech po konci druhé světové války se v obci udál jeden z největších masakrů Sudetských Němců. V červnu 1945 byli v Postoloprtech shromážděni Němci z obce i okolí. Muži a chlapci od třinácti let byli internování do kasáren, ostatní byli poslání do lágru v místní bažantnici. Velká část z Němců včetně několika dětí byla popravena. V roce 1947 bylo exhumováno 763 těl, odhady počtu obětí se ale liší. Někteří historici udávají 800–1 000 obětí, nejvyšší odhady hovoří o 2 000–3 000 mrtvých. Po únoru 1948 byla celá událost ututlána. V Evropě co do rozsahu a počtu obětí masakr v Postoloprtech překonal až Srebrenický masakr v roce 1995.
Jedním z organizátorů masakru byl i účastník protinacistického odboje Vojtěch Černý.
Město Postoloprty | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
Obyvatelé | 5 023 | 5 954 | 6 154 | 6 691 | 6 602 | 6 354 | 6 251 | 4 168 | 3 972 | 4 889 | 4 886 | 4 483 | 4 836 | 4 813 |
Místní část Postoloprty | ||||||||||||||
Obyvatelé | 2 566 | 3 267 | 3 407 | 3 556 | 3 599 | 3 379 | 3 311 | 2 366 | 2 268 | 3 254 | 3 572 | 3 575 | 3 835 | 3 697 |
Domy | 231 | 276 | 299 | 321 | 322 | 351 | 415 | 449 | 440 | 439 | 440 | 467 | 488 | 545 |
Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Vrbka. |
Ve městě se nachází mateřská škola, základní škola a základní umělecká škola. Za středoškolským vzděláním je nutno dojíždět do sousedních měst.
Postoloprty prochází silnice II. třídy (II/607 a II/255) a silnice III. třídy (III/22539, III/2501, III/2508). Ze severu město obchází silnice I/7. Dále městem vedou železniční tratě Lovosice–Postoloprty a Žatec–Obrnice, na nichž stojí stanice Postoloprty.