Rusínština
V tomto článku se budeme věnovat tématu Rusínština, které v dnešní společnosti vzbudilo velký zájem. Rusínština je problém, který vyvolal debaty a diskuse v různých oblastech, ať už v politické, sociální, kulturní nebo vědecké sféře. Existuje široký zájem dozvědět se více o Rusínština a pochopit jeho důsledky v naší každodenní realitě. Z tohoto důvodu v tomto článku navrhujeme analyzovat různé aspekty a perspektivy kolem Rusínština s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi tohoto tématu. V tomto směru prozkoumáme různé názory a pozice, které nám umožní získat širší a obohacující panorama o Rusínština.
| Rusínština (русиньскый язык) | |
|---|---|
 Majoritní jazyk.
Menšinový jazyk. | |
| Rozšíření | Prešovský kraj (Slovensko), Zakarpatská oblast (Ukrajina), Vojvodina (Srbsko) |
| Počet mluvčích | 623 960 , podle oficiálních statistik sčítání lidu 70 374 |
| Klasifikace | |
| Písmo | Cyrilice |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | Vojvodina (Srbsko), uznávána jako jazyk menšiny na Slovensku |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | sla (B) sla (T) |
| ISO 639-3 | rue |
| Ethnologue | RUE |
| Wikipedie | |
| rue.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rusínština (rusínsky русиньскый язык) je jazyk obyvatel severovýchodní části Karpatského oblouku na pomezí Slovenska, Ukrajiny, Polska, Maďarska a Rumunska. Na Slovensku byla rusínština v roce 1995 deklarována jako spisovný jazyk; vycházejí zde školní učebnice v rusínštině. Hovoří jí také komunity rusínských vysídlenců jinde ve světě; paradoxně nejvyššího statusu v současné době požívá v srbské autonomní oblasti Vojvodina, kde je od roku 1974 jedním ze šesti úředních jazyků.
Historie
Spíše než o jednotný jazyk jde o skupinu nářečí, jak bývá běžné u obyvatel odlehlých horských oblastí, kteří navíc nedisponují vlastním státem s jednotným úředním jazykem a sdělovacími prostředky.
Oblast leží na rozhraní západoslovanského a východoslovanského prostoru, což se na rusínských dialektech nutně podepsalo; kromě slovenských a polských vlivů lze pozorovat i maďarské, německé a rumunské. Koncem 18. století se o rozvoj rusínského spisovného jazyka zasloužil řeckokatolický biskup Ondřej Bačinský. V 19. století probíhalo rusínské národní obrození, jehož cílem bylo zformování spisovného slovanského jazyka pro karpatské obyvatelstvo. Osobnostmi rusínského národního obrození na Slovensku byli mj., Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov, spoluzakladatel Matice slovenské a Alexander Duchnovič. Různé proudy se pokoušely o zavedení spisovné ukrajinštiny, ruštiny, případně samostatného jazyka na bázi církevní slovanštiny a ruštiny či některých místních nářečí. Tento proces však nebyl dokončen.
V Užhorodu vycházely první noviny v rusínštině – Russkij vistnik, jejichž šéfredaktorem v letech 1924 až 1933 byl Andrej Bródy..V roce 1945 byla Podkarpatská Rus připojena k Sovětskému svazu a oficiální místa prohlásila Rusíny za Ukrajince. Se sovětským postojem se ztotožnila i vláda poválečného Československa a aplikovala ho ve vztahu k Rusínům, kteří žijí na východním Slovensku. Menšinové školství i tisk používaly spisovnou ukrajinštinu. Rusíni se tak dostali pod tlak ze dvou stran: ti, kteří se odmítli považovat za Ukrajince, snadněji podléhali asimilaci většinovým slovenským živlem.
Po pádu Sovětského svazu se v roce 1992 v Bardejovských Kúpelích konal první kongres o rusínštině, na kterém bylo dohodnuto, že po vzoru rétorománštiny budou vytvořeny čtyři spisovné formy, ukrajinská, slovenská, polská a jugoslávská, a také postupně vznikne „rusínské koiné“ použitelné pro všechny Rusíny.
V současnosti se obyvatelé někdejší Podkarpatské Rusi, nyní Zakarpatské oblasti na Ukrajině, považují vesměs za Ukrajince[zdroj?]: dle výsledků sčítaní lidu roku 2001 k etnografické skupině "Rusín" se přihlásily 10 183 osoby, a 6 725 považovalo jazyk této "své etnografické skupiny" za svůj mateřský jazyk. Přitom 1 010 100 osob se přihlásilo jako Ukrajinci, většina obyvatel oblasti považovala za svůj mateřský jazyk ukrajinštinu. Na Slovensku je vedle ukrajinské menšiny uznána i menšina rusínská. V Prešově se provozuje rozhlasové vysílání, které je zčásti ukrajinské, zčásti rusínské. Vycházejí rusínské noviny Info-Русин; jazyk v nich použitý se přinejmenším pravopisem na první pohled odlišuje jak od ukrajinštiny, tak i od ruštiny. A ačkoli rozdíly mezi rusínštinou a ruštinou jsou dost podstatné, ruský tisk popisuje rusínštinu jako „téměř ruštinu“ a Rusíny jako jakýsi úlomek velkého ruského národa ve střední Evropě.
Rusínské kmeny jsou Lemkové, Bojkové, Huculové, Verchovinci a Doliňané (= Hajnalé).
Abeceda a výslovnost
Rusínština se píše cyrilicí, ale panonští Rusíni také píší latinkou. Rusínská abeceda se též nazývá alfabit, či azbuka a obsahuje písmena v následujícím pořadí:
| velké: | А | Б | В | Г | Ґ | Д | Е | Є | Ё[pozn. 1] | Ж | З | І | Ї[pozn. 1] | И | Ы | Й | К | Л | М | Н | О | П | Р | С | Т | У | Ф | Х | Ц | Ч | Ш | Щ | Ю | Я | Ь | Ъ |
| malé: | а | б | в | г | ґ | д | е | є | ё | ж | з | і | ї | и | ы | й | к | л | м | н | о | п | р | с | т | у | ф | х | ц | ч | ш | щ | ю | я | ь | ъ |
| kurzíva: | а | б | в | г | ґ | д | е | є | ё | ж | з | і | ї | и | ы | й | к | л | м | н | о | п | р | с | т | у | ф | х | ц | ч | ш | щ | ю | я | ь | ъ |
| transliterace (vědecký přepis) | a | b | v | h | g | d | e | ě | ë | ž | z | i | ï | y | y | j | k | l | m | n | o | p | r | s | t | u | f | ch | c | č | š | šč | ju | ja | ' | '' |
| výslovnost a transkripce (běžný přepis) | a | b | v | h | g | d | e | je | jo | ž | z | i | ji | y | y | j | k | l | m | n | o | p | r | s | t | u | f | ch | c | č | š | šč | ju | ja | měkký znak | tvrdý
znak |
Další poznámky:
- rusínština obsahuje tři I (і, и, ы)
- obsahuje ruské Ё („JO“) a ukrajinské Ї („JI“), tahle písmena se nenachází v lemkovském dialektu
- G se změnilo na H, stejně jako v češtině. K označení skutečného G (vyskytuje se pouze v cizích slovech) slouží písmeno Ґ (např. етноґрафія = etnografie)
Historie rusínské jazykovědy
Mukačevský řeckokatolický biskup Jan Josef de Camellis (1641–1706) vydal v roce 1699 učebnici s názvem Букварь языка славеньска писанний чтенія оучитися хотящимъ полезное руковоженіе .
První rusínskou gramatiku napsal řeckokatolický kněz, bazilián a filolog Arsenij Kocák (1737–1800).
Alexander Duchnovič vydal v roce 1847 rusínský slabikář Книжица читалная для начинающих .
První moderní gramatika rusínštiny je Карпаторусский букварь z roku 1931 a Буквар. Перша книжечка для народных школ z roku 1935.
Gramatika Ivana Harajdy z roku 1941 je poslední tradiční gramatikou rusínského jazyka. Autorem byl Ivan Harajda, výkonný ředitel Podkarpatské společnosti nauk a předseda jazykové sekce společnosti. Je nejvydávanější v celé historii rusínského jazyka.
Příklady" class="mw-editsection-visualeditor">editovat | editovat zdroj]
Číslovky
| Rusínsky | Česky |
| єден | jeden |
| два | dva |
| три | tři |
| штири | čtyři |
| пять | pět |
| шість | šest |
| сїм | sedm |
| вісем | osm |
| девять | devět |
| десять | deset |
Užitečné fráze
| Rusínsky | Česky |
| Добрый день!/Dobrŷj deň! | Dobrý den! |
| Слава Ісусу Хрісту!/Slava Isusu Christu! | Pochválen buď (Pán) Ježíš Kristus! |
| Слава навікы Богу!/Slava navikŷ Bohu! | Navěky amen! |
| Агой!/Ahoj! | Ahoj! |
| Май ся добрї!/ Maj sia dobri | Měj se hezky! |
| Май ся!/Maj sia! | Měj se! |
| Як ся маєш?/Jak sia maješ? | Jak se máš? |
| Вшытко добре/Všŷtko dobre! | Všechno dobrý! |
Ukázka textu
Rusínské dialekty se dělí na dvě velké skupiny - karpatské (Slovensko, Polsko, Rumunsko, a Ukrajina) a panonské (Maďarsko, Srbsko a Chorvatsko). Karpatské dialekty se velmi podobají ukrajinštině, panonské jsou nejvíc podobné šarišskému dialektu slovenštiny. Na Slovensku kodifikovaná lemkovsko-prešovská rusínština zaznamenala určitý slovenský vliv a má ve svém slovníku některá slovenská slova jako „slovenský“, „volič“, „spoločenský“ apod.
Pro srovnání je text uveden i ukrajinsky a rusky.
panonská rusínština |
Того року ше одбуло уж друге стретнуце габурчанох по походзеню, хторих у Валалским уряду, у Габури 8. юлия 2006. року, на родней груди привитал староста валалу М. Ющик. Щири слова, подзековносц, пиха и гордосц пре добри глас о своїм валалу, витаня длуго нєвидзеней родзини, здогадованя на давни часи, на Габуру, на родзину и традицию, мали свойо место нє лєм на стретнуцох родзини, алє и на цалей дводньовей културно-уметнїцкей и спортовей програми хтора ше одбувала под назву: «Габура шпива и шпортує» |
transkripce panonsko-rusínského textu |
Toho roku še odbulo už druhe stretnuce haburčanoh po pohodzenju, htorih u Valalskim urjadu-hiži, u Haburi 8. julija 2006. roku, na rodnej hrudi privital starosta valalu M. Juščik. Ščiri slova, podzekovnosc, piha i hordosc pre dobri hlas o svojim valalu, vitanja dluho njevidzenej rodzini, zdohadovanja na davni časi, na Haburu, na rodzinu i tradiciju, mali svojo mesto nje ljem na stretnucoh rodzini, alje i na calej dvodnjovej kulturno-umetnjickej i sportovej prohrami htora še odvivala pod nazvu: „Habura špiva i športuje“. |
nejzápadnější lemkovsko-prešovský dialekt kodifikovaný na Slovensku |
Того року ся одбыла уж друга стріча габурскых родаків, котрых на Сельскім уряді в Габурі 8. юла 2006, на роднім ґрунті привитав староста села М. Ющік. Слова до душы, подякы і гордости за шыріня доброго хыру о своїм селі, витаня довго невидженых родаків, споминаня на давны часы, на Габуру, на родину і традіції мали свій простор нелем на стрічі родаків але і на цілій двадньовій културно-сполоченьскій і шпортовій акції, яка ся одбывала під назвом: «Габура співає і шпортує.» |
lemkovsko-gorlický dialekt kodifikovaný v Polsku |
Того року одбыла ся уж друга стрича габурскых родаків, котрых на Сільському уряді в Габурі 8. липця 2006, на ридни земли привитав староста села М. Ющік. Щиры слова подякы і гордости за шыриня доброй славы свого села, витаня медже довго невидженыма родаками, спомин давных часив, Габури, родини і традициї были не лем на стричи родаків, але і на цілим дводньовим культурно–суспільним і спортовим сьвяті, яке ся одбыло під назвом «Габура співає і спортує». |
ukrajinština |
Цього року відбулася друга зустріч габурських земляків, котрих на Сільському уряді в Габурі 8 липня 2006 року, на рідній землі привітав староста села М. Ющік. Слова до душі, подяки й гордості за поширення доброї слави про своє село, вітання довго не бачених земляків, спомин давніх часів, Габури, родини і традицій мали місце не лише на зустрічі земляків, але й на всій дводенній культурно-суспільній і спортивній акції, яка відбувалася під назвою: «Габура співає і спортує». |
ruština |
В этом году состоялась вторая встреча габурских земляков, которых на Сельском совете в Габуре 8 июля 2006, на родной земле приветствовал староста села М. Ющик. Душевные слова, благодарность и гордость за распространение хорошей репутации села, приветствие земляков, которых давно не видели, воспоминания старых времён, семьи и традиций имели место не только на встрече земляков, но и на всей двухдневной культурно-общественной акции, которая состоялась под названием: «Габура поёт и занимается спортом». |
Výsledné porovnání
Když porovnáme texty, vidíme, že:
- Panonská rusínština má málo společného s ukrajinštinou.
- V lemkovském dialektu zas vidíme slovenský vliv: slova „родак“, „хыр“, „невидженых“, „сполоченьскій“.
- Také je vidět, že rusínština má málo společného s ruštinou.
Vzorový text
Všeobecná deklarace lidských práv
rusínsky |
Вшыткы люде ся родять як слободны і рівны в достойности і правах. Суть обдарованы розумом і сумлінём і мають робити в духу братства. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Galerie
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Граматика Гарайды na rusínské Wikipedii.
- ↑ Rusínština na Ethnologue
- ↑ Oficiální statistiky sčítání lidu v jednotlivých zemích, kde žijí Rusíni:
- Slovensko - 33 482 Archivováno 17. 4. 2012 na Wayback Machine.
- Srbsko - 15 626 Archivováno 9. 5. 2020 na Wayback Machine.
- Ukrajina - 6 725 Archivováno 2. 3. 2008 na Wayback Machine.
- Chorvatsko - 2 337
- Polsko - 10 000
- Maďarsko - 1 098 Archivováno 12. 5. 2011 na Wayback Machine.
- Česko - 1 106
- ↑ ŠATAVA, Leoš. Etnika bez státu a regionální jazyky v Evropě: rozměry asimilace a revitalizace - 56 případů. Praha: Epocha, 2022. 309 stran, str.177-182
- ↑ BRODY Andrej 2.7.1895-1945/1946. biography.hiu.cas.cz . . Dostupné online.
- ↑ Gajdoš, M., Konečný, S. (2019). Ukrajinské národnostné školstvo na Slovensku v rokoch 1945 – 1960. Slovenský národopis, 67(1), 22–46.
- ↑ a b MAGOCSI, Paul Robert. Language and National Survival. Jahrbücher für Geschichte Osteuropas. 1996, roč. Neue Folge, Bd. 44, čís. H. 1, s. 83–85. Dostupné online. ISSN 0021-4019.
- ↑ Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - DECAMELLIS Josif (De Camellis). rusyn.sk . . Dostupné online. (slovensky)
- ↑ KONEČNÝ, Stanislav. Náčrt dejín karpatských Rusínov : vysokoškolská učebnica. Prešov: Prešovská univerzita. Ústav rusínskeho jazyka a kultúry Dostupné online. ISBN 978-80-555-1297-6, ISBN 80-555-1297-3. OCLC 1043043847 S. 83.
- ↑ Monastyr alebo rusnácky Devín. www.hornyzemplin.sk . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-01.
- ↑ МЕДВІДЬ, Петро. 280 років од народжіня Арсенія Коцака . 2017-03-14 . Dostupné online. (rusínsky)
- ↑ TERAZ.SK. Alexandra Duchnoviča nazývajú Komenským Podkarpatska. TERAZ.sk . 2015-03-29 . Dostupné online. (slovensky)
- ↑ VYSLOCKIJ, Dymytrij. Карпаторусский букварь. Cleveland: , 1931. (Rusínština)
- ↑ TROCHANOVSKIJ, Metodyj. Буквар. Перша книжечка для народных школ. (Bukvar. Perša knyžečka dlja narodnŷch škol.). Lviv: , 1935. (Rusínština)
- ↑ Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - HARAJDA Ivan. rusyn.sk . . Dostupné online. (slovensky)
Literatura
- PLIŠKOVÁ, Anna a Kvetoslava KOPOROVA. Rusyn'skyj jazyk pro čudžincjiv: vysokoškol'skyj učebnyk = Rusínsky jazyk pre cudzincov. Perše vydanja. Prjašiv: Prjašivska univerzita v Prjašovi, 2015. ISBN 978-80-555-1390-4.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu rusínština na Wikimedia Commons 
Test rusínské verze projektu Wiktionary v Inkubátoru
- Výsledky sčítaní lidu r. 2001, Zakarpatská oblast Ukrajiny
- Rusínsko-ukrajinský slovník online
- Nezávislá literární Ruská cena Podkarpatské Rusi.
- Rusíni Slovenska
- Slovensko-rusínský slovník
- Слава Ісусу Хрісту любы сестры i братя Русины!
- Ruski veb sajti – internetový rozcestník vedoucí na stránky různých rusínských politicko-kulturních organizací ve světě
