V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Edmund Pascha, analyzujeme jeho dopad v různých kontextech a jeho vliv na dnešní společnost. Od svých počátků až po současnost hraje Edmund Pascha zásadní roli v každodenním životě lidí a je předmětem zájmu a debat v mnoha oblastech. Prostřednictvím hloubkové a podrobné analýzy prozkoumáme klíčové aspekty, díky nimž je Edmund Pascha relevantním tématem hodným studia. Tento článek si klade za cíl nabídnout ucelenou a kompletní vizi Edmund Pascha s cílem poskytnout širší a obohacující porozumění tomuto tématu, od jeho důsledků v kultuře a historii až po jeho spojení s technologií a současnými událostmi.
Edmund Pascha OFM | |
---|---|
kněz | |
Zasvěcený život | |
Institut | františkáni |
Svěcení | |
Služby | kazatel |
Osobní údaje | |
Datum narození | 1714 |
Místo narození | Kroměříž |
Datum úmrtí | 6. května 1772 (ve věku 57–58 let) |
Místo úmrtí | Žilina |
Povolání | hudební skladatel, varhaník, zpěvák, písař |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Edmund Pascha, původně česky Páska nebo Paska, užívající pseudonym Claudianus Ostern (1714, Kroměříž – 6. května 1772, Žilina), byl slovenský františkán, kazatel, varhaník a hudební skladatel českého (moravského) původu.
Narodil se v roce 1714 v Kroměříži. O jeho rodinném původu a dětství není nic známo. Již v rodném městě se ale mohl seznámit s františkány. Jeho bližší kontakt s řádem však probíhal spíše skrze klášter v Uherském Hradišti patřícímu do uherské salvatoriánské provincie františkánů. Do této provincie totiž náležel a v ní působil již od svého vstupu do řádu v dnes slovenském Hlohovci v roce 1731, kdy obdržel řeholní jméno Edmund. Současně se stal klerikem připravujícím se na kněžství. Jako i ostatní františkánští klerici a kněží studoval v klášterní škole filozofii, konkrétně v klášteře v Beckově, a následně teologii v Uherském Hradišti. Po ukončení studia a vysvěcení na kněze působil jako Jako kněz, kazatel a varhaník v řadě klášterů salvatoriánské provincie na Slovensku, mimo jiné v Prešově, Pruském, a v Žilině. Byl značně nemocný. Po řadu let trpěl nadměrnou lámavostí kostí nebo dnou, kvůli čemuž byl chromý (chodil o berlích) a postižen i na rukou, z čehož lze odvodit jeho pseudonym Claudianus (z latinského Claudus = chromý). . V závěru svého života onemocněl rakovinou. Zemřel v žilinském klášteře 6. května 1772.
Ke třístému výročí narození chystala Mincovňa Kremnica vydání pamětní stříbrné mince v hodnotě 10 €. Emise však byla zrušena.
Edmund Pascha byl nejen varhaníkem, ale také hudebním skladatelem. Komponováním slovenských pašijí, pastorálních mší a koled se zasloužil nejen o rozvoj barokní hudby na Slovensku, ale i o slovenskou literaturu. Ve svých hudebních sbornících zachoval zejména vánoční folklór a osobitou slovenskou lidovou poesii s vánočními a velikonočními náměty. „Skládal v duchu lidové poesie vánoční pastýřské písně a básně, psal, illuminoval a celostránkovými obrazy zdobil notované kancionály, komponoval koledy a pastýřské mše na své texty.“ Ve své soudobé slovenštině užíval četné moravismy vycházející z jeho moravského původu. Paschova lidová barokní hudba a poezie klade velký důraz na pastýřské obsazení zejména u vánočních textů. Lidové prvky uplatňoval v melodické, rytmické i harmonické rovině. V jeho barokním stylu je možno nalézt i pravky starší, ale i raně klasicistní hudby.
Od Edmunda Paschy se dochovalo nebo je známo několik rukopisných hudebních sborníků:
Nejznámějším dílem je Vánoční mše F-dur z výše uvedeného sborníku Harmonia pastoralis, jejíž autorství je připisováno G. Zrunkovi. Je to jedinečné dílo slovenského baroka. Hudební historici uvádějí, že Vánoční mše pro své kouzlo, neopakovatelnou originalitu a zemitou sílu nemá obdoby ani v jedné ze známých vánočních mší (dr. Terrayová). V této mši lze obdivovat nejen hudební skladbu, ale zejména slovenské vložky vsunuté mezi klasické (byť zkrácené) latinské texty. Je zapsaná jako varhanní particel. Kromě varhan obsahuje vstupy i dalších nástrojů: klarin, fléten a pastýřských trub (tuba pastoralis). Varhanní mezihry, sólové árie, dueta i vokální trojhlas se střídají s jednohlasými sborovými částmi.
Kromě vánočních skladeb se dochovaly ještě tři pasionály:
Edmund Pascha není autorem všech skladeb, ale autorem některých skladeb je jiný františkánský varhaník a skladatel Georgius Zrunek.
Uvedené hudebniny, s výjimkou Prušianskeho pasionálu jsou v Literárnom archíve Matice slovenskej v Martině. Prušianský pasionál je uložen v Štátnom archíve v Bytči.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Edmund Pascha na slovenské Wikipedii.