Hassler Whitney

V dnešním světě získal Hassler Whitney neobvyklý význam. Ať už kvůli svému vlivu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu ve vědecké oblasti, Hassler Whitney se umístil jako téma nesporného zájmu. V průběhu historie byl Hassler Whitney předmětem mnoha studií, debat a úvah, což dokazuje jeho význam v různých sférách života. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Hassler Whitney, analyzujeme jeho vývoj v čase a jeho dopad dnes. Kromě toho se ponoříme do mnoha perspektiv, které kolem Hassler Whitney existují, s cílem nabídnout panoramatickou a obohacující vizi tohoto tématu.

Hassler Whitney
Narození23. března 1907
New York
Úmrtí10. května 1989 (ve věku 82 let)
Princeton
Alma materYaleova univerzita (do 1928)
Harvardova univerzita (1928–1932)
PracovištěHarvardova univerzita (1930–1952)
Applied Mathematics Panel (1943–1945)
Institut pro pokročilé studium (1952–1977)
Oborytopologie, teorie grafů a singularity theory
OceněníPaul R. Halmos - Lester R. Ford Awards (1969)
Národní vyznamenání za vědu (1976)
Wolfova cena za matematiku (1982)
Cena Leroye P. Steeleho (1985)
DětiSally W. Thurston
James Newcomb Whitney
RodičeEdward Baldwin Whitney a Josepha Newcomb Whitney
PříbuzníWilliam Dwight Whitney (dědeček z otcovy strany)
Simon Newcomb (dědeček z matčiny strany)
Josiah Whitney (prastrýc)
Emily Henrietta Whitney (teta)
Marian Parker Whitney (teta)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hassler Whitney (23. března 1907 New York, USA10. května 1989 Mount Dents Blanches, Švýcarsko) byl americký matematik. Zpočátku se zabýval zejména teorií grafů, vyvrcholením tohoto období v jeho tvůrčí kariéře je článek z roku 1935, ve kterém zavedl pojem matroidu, který je pro moderní kombinatoriku klíčový. Později se zabýval zejména varietami, kde je zakladatelem tzv. teorie singularit. V roce 1982 obdržel Wolfovu cenu za matematiku.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hassler Whitney na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy