V současné době je Ilja Pjatěckij-Šapiro tématem velkého významu a zájmu v různých oblastech společnosti. Ať už na osobní, profesní, akademické nebo společenské úrovni, Ilja Pjatěckij-Šapiro upoutal pozornost a vyvolal mnoho debat. S rostoucí důležitostí Ilja Pjatěckij-Šapiro v našem každodenním životě je nezbytné pochopit jeho důsledky, výzvy a příležitosti. V tomto článku důkladně prozkoumáme Ilja Pjatěckij-Šapiro a analyzujeme jeho dopad na různé aspekty našeho života. Od svého vzniku až po dnešní vývoj se Ilja Pjatěckij-Šapiro stal tématem, které nelze ignorovat. Připojte se k nám na této cestě, abyste objevili vše, co je třeba vědět o Ilja Pjatěckij-Šapiro.
Ilja Pjatěckij-Šapiro | |
---|---|
Ilja Pjatěckij-Šapiro v roce 1985 | |
Rodné jméno | Ilja Josifovič Pjatěckij-Šapiro |
Narození | 30. března 1929 Moskva Sovětský svaz |
Úmrtí | 21. února 2009 (ve věku 79 let) Tel Aviv Izrael |
Alma mater | Fakulta mechaniky a matematiky Lomonosovovy univerzity (do 1951) Moskevská státní pedagogická univerzita (1951–1954) |
Pracoviště | Moskevská státní univerzita, Steklovův institut, Yale University, Telavivská univerzita |
Obory | teorie čísel, algebraická geometrie, teorie reprezentací a matematika |
Ocenění | Izraelská cena (1981) Wolfova cena za matematiku (1990) Guggenheimovo stipendium (1992) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ilja Pjatěckij-Šapiro (hebrejsky איליה פיאטצקי-שפירו, rusky Илья́ Ио́сифович Пяте́цкий-Шапи́ро; 30. března 1929 – 21. února 2009) byl rusko-izraelský matematik a refusenik. Zabýval se především analytickou teorií čísel, reprezentacemi grup, algebraickou geometrií, automorfickými formami a teorií L-funkcí. Je nositelem Izraelské ceny za matematiku za rok 1981 a Wolfovy ceny za matematiku za rok 1990. Od roku 1978 byl členem Izraelské akademie věd a klasického vzdělávání.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iľja Iosifovič Piateckij-Šapiro na slovenské Wikipedii.