Planá nad Lužnicí (nádraží)

V dnešní době je Planá nad Lužnicí (nádraží) tématem, o kterém mluví každý a které si v dnešní společnosti získalo velký význam. Od svých počátků až po současnost byl Planá nad Lužnicí (nádraží) předmětem zájmu a debat, které generovaly různé názory a postoje k této záležitosti. V tomto článku do hloubky prozkoumáme všechny aspekty související s Planá nad Lužnicí (nádraží), analyzujeme jeho důsledky, dopady a možná řešení. Z kritického a objektivního hlediska přistoupíme k tomuto tématu z různých úhlů, s cílem osvětlit jeho důležitost a vliv na náš každodenní život. V následujících řádcích se ponoříme do fascinujícího světa Planá nad Lužnicí (nádraží), objevíme jeho dopad v různých oblastech a jeho roli při utváření reality, která nás obklopuje.

Planá nad Lužnicí
Nádraží v Plané nad Lužnicí
Nádraží v Plané nad Lužnicí
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský
MěstoPlaná nad Lužnicí
Souřadnice
Planá nad Lužnicí
Planá nad Lužnicí
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice736025
TraťPraha – České Budějovice
Nadmořská výška405 m n. m.
V provozu od3. září 1871
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo ESA 11
Dopravní koleje4
Nástupiště (nástupní hrany)2 (3)
Prodej jízdenekNe(od 1.12.2019)
Návazná dopravaNe
Služby ve staniciČekárna pro cestujícíBezbariérové WCRestauraceVeřejné parkovištěSchodiště
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Planá nad Lužnicí je železniční stanice ve východní části města Planá nad Lužnicí v okrese Tábor v Jihočeském kraji nedaleko řeky Lužnice. Leží na dvoukolejné elektrizované trati 220 (25 kV, 50 Hz AC).

Historie

Železniční stanici dle typizovaného stavebního vzoru vybudovala soukromá společnost Dráha císaře Františka Josefa (KFJB) na trase nově budovaného spojení Vídně a Prahy s dočasnou konečnou stanici v Čerčanech, první vlak projel stanicí při zprovoznění úseku z Českých Velenic 3. září 1871. K otevření zbývající trasy do Prahy došlo 14. prosince téhož roku po dokončení železničního mostu přes Sázavu. Ten byl zpočátku provizorně postaven ze dřeva.

Po zestátnění KFJB v roce 1884 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.

Koncem 70. let 20. století byla trať procházející stanicí elektrizována.

Popis

Stanicí prochází Čtvrtý železniční koridor, vede tudy dvoukolejná trať. Roku 2007 byla rekonstruována a upravena dle parametrů na koridorové stanice: byla zvýšena průjezdová rychlost stanicí na 160 km/h, vznikla dvě bezbariérová vyvýšená nástupiště s podchody. Ze stanice je vyvedeno několik vleček do přilehlého průmyslového areálu.

Externí odkazy