V dnešním světě se Všetaty (nádraží) stal tématem velkého významu a diskuse. S rozvojem technologií a globalizací převzal Všetaty (nádraží) neočekávanou roli, generuje protichůdné názory a různé pozice. Není pochyb o tom, že Všetaty (nádraží) ovlivnila různé aspekty společnosti, od politiky po ekonomiku, včetně kultury a každodenního života. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Všetaty (nádraží) a probereme jeho vliv dnes, stejně jako jeho možné důsledky v budoucnosti. Prostřednictvím interdisciplinárního přístupu přiblížíme Všetaty (nádraží) z více úhlů pohledu s cílem lépe porozumět jeho rozsahu a významu v současné společnosti.
Všetaty | |
---|---|
Výpravní budova | |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
Městys | Všetaty |
Souřadnice | 50°16′55,92″ s. š., 14°35′3,84″ v. d. |
Všetaty | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 530147 |
Tratě | Praha–Turnov, Lysá nad Labem – Ústí nad Labem |
Nadmořská výška | 175 m n. m. |
V provozu od | 1874 |
Zabezpečovací zařízení | RZZ AŽD 71 |
Dopravní koleje | 17 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 6 (6) |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | Autobusová doprava před nádražní budovou |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Všetaty jsou železniční stanice v městysu Všetaty v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Kolejiště stanice odděluje Všetaty od vsi Přívory, nádraží se nachází na rozhraní obou obcí. V době svého otevření v roce 1874 nesla stanice název Všetaty-Přívory, změna názvu byla provedena v roce 1927.
Kolem Všetat budovala Turnovsko-kralupsko-pražská dráha roku 1865 železnici do Turnova, stanice zde nicméně postavena nebyla. O vzniku nádraží bylo rozhodnuto až s novostavbou trasy Vídeň–Berlín realizované Rakouskou severozápadní dráhou (ÖNWB), Všetaty se tak staly odbočnou stanicí.
Autorem univerzalizované podoby stanice je architekt Carl Schlimp, stanice byla zbudována v letech 1872–1873 s klasifikací Třída IIb. Nachází se mezi dvěma kolejišti, obě společnosti používaly k odbavování cestujících oddělená nástupiště, Turnovsko-kralupsko-pražská dráha na jihovýchodní a Rakouská severozápadní dráha na severozápadní straně budovy. Provoz ve stanici byl zahájen 1. ledna 1874. Sloužily zde též dvě různé staniční čety: přednosta, výpravčí, pokladní a provozní zaměstnanci. Ve stejné ose s nádražím stála budka pro ruční obsluhu závor. Stanice byla v době dokončení oplocená (což bylo tehdy obvyklé) a nepřetržitě střežena hlídačem. V budově fungovala ve dvou místnostech nádražní restaurace, obvyklý zde byl prodej na nástupištích u stojících vlaků.
Traťový úsek z Kolína ve směru na Mělník procházející Všetaty byl roku 1958 elektrizován.
Výpravní budova byla postavena v letech 1873–1874. Projekt vypracoval architekt ÖNWB Rudolf Frey, který použil plány výpravní budovy v Ústí nad Orlicí. Základem bylo použití režného zdiva, hrázděné konstrukce a sedlové střechy s nízkým sklonem.
Výpravní budova je postavena na půdorysu písmene H. Je tvořena dvěma příčnými křídly, z nichž jedno je dvoupatrové a druhé jednopatrové. Průčelí hlavního traktu bylo rozčleněno dvěma krajními rizality a trakt ukončen dvěma trojúhelníkovými štíty. Spojovací křídlo je přízemní, v níž byla čekárna a restaurace.
Součástí nádraží byly přístavky pro kůlnu na uhlí, prádelnu, lampárnu nebo chlívky pro hospodářská zvířata, zázemí pro posunovače a další provozní místnosti. Byla zde točna a místo pro zbrojení lokomotiv uhlím a vodou.