Téma Španělská hymna je předmětem zájmu a debat již dlouhou dobu. Od svých počátků až po současnost přitahoval Španělská hymna pozornost lidí z různých oblastí, ať už kvůli svému vlivu na společnost, jeho významu v historii nebo jeho vlivu na každodenní životy lidí. V tomto článku podrobně prozkoumáme roli, kterou Španělská hymna sehrál v průběhu času, a také její dnešní význam. Od jeho počátků až po jeho evoluci prozkoumáme, jak Španělská hymna ovlivnil různé oblasti života a jaká bude budoucnost. Prostřednictvím podrobné analýzy a kritické perspektivy se snažíme osvětlit nejdůležitější aspekty Španělská hymna, a nabídnout tak čtenáři hlubší pochopení tohoto fascinujícího tématu.
Královský pochod | |
---|---|
Partitura hymny ve verzi pro klavír, dle Alberta Betancourta | |
Hymna | Španělsko |
Jiné názvy | La Marcha Granadera Pochod gránátníků |
Slova | Enrique Hernández-Luike, 2008 (neoficiální) |
Hudba | Neznámý skladatel, před rokem 1761 |
Přijata | 1770 |
Problémy s přehráváním? Nápověda.
|
Hymna Španělska je píseň La Marcha Real česky Královský pochod. Do roku 2008 byla jednou z několika státních hymen beze slov.
Španělská hymna je jednou z nejstarších evropských hymen a její původ není známý. První zmínka o ní je roku 1761 v knize Manuela de Espinosy (Libro de Ordenanza de los toques militares de la Infantería Española — Řád vojenské signalizace ve španělské pěchotě). Píseň je zde nazvána La Marcha Grenadera („Pochod gránátníků“), autor písně nebyl zjištěn.
V roce 1770, král Carlos III. uznal píseň Marcha Grenadera jako oficiální sváteční pochod, který se mohl používat při veřejných událostech a ceremoniích. Protože byla vždy hrávána při veřejných událostech spojených s královskou rodinou, Španělé začali píseň Marcha Grenadera považovat jako svoji národní hymnu a začali ji nazývat Marcha Real, čili „Královský pochod“.
Za druhé španělské republiky (1931–1939) byla La Marcha Real nahrazena písní El Himno de Riego. Ke konci občanské války nicméně Francisco Franco znovu zavedl jako národní hymnu píseň La Marcha Real, jen pod jejím starým názvem La Marcha Grenadera.
Nynější verze byla uznána v roce 1978 po návratu ke konstituční monarchii. V říjnu 1997 byla královským dekretem upraveno používání písně Marcha Real jako národní hymny ve Španělsku.
Před Olympijskými hrami v Pekingu 2008 uspořádal Španělský olympijský výbor veřejnou soutěž na slova hymny, aby ji španělští sportovci mohli také zpívat. První provedení v podání Plácida Dominga bylo naplánováno na 21. ledna 2008. Pokud text hymny svým podpisem během kampaně podpoří alespoň půl miliónu španělských občanů, bude o něm hlasovat španělský parlament.
To, že Marcha Real dnes nemá slova, neznamená, že je nikdy dřív neměla. Jedna verze byla používána během vlády Alfonsa XIII. a další byla používána během diktatury generalissima Franca, nicméně, žádná z nich nikdy nebyla oficiální.
Slova: Eduardo Marquina
Gloria, gloria, corona de la Patria, soberana luz Vida, vida, futuro de la Patria, Púrpura y oro: bandera inmortal; Púrpura y oro: querer y lograr; Gloria, gloria, corona de la Patria, Púrpura y oro: bandera inmortal; |
Sláva, sláva, veličenstvo země svrchovanost světla Život, život, budoucnost země Fialová a zlatá: nesmrtelný prapor; fialová a zlatá: chtění a docílení; Sláva, Sláva, veličenstvo země Fialová a zlatá: nesmrtelný prapor; |
Slova: José María Pemán:
¡Viva España! Alzad los brazos, hijos ¡Triunfa España! Juntos con ellos cantemos de pie |
Ať žije Španělsko! Zvedněte ruce, synové Vítězství Španělsku! Spolu s nimi zpívejme vstoje |