V dnešním článku se ponoříme do světa Slovinská hymna, tématu, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí. Ponoříme se do jeho původu, jeho dopadu na společnost a všech důsledků, které to obnáší. Slovinská hymna je téma, které vyvolalo mnoho protichůdných názorů, takže je důležité důkladně porozumět všem aspektům, které ho obklopují. V tomto článku prozkoumáme všechny aspekty Slovinská hymna a pokusíme se osvětlit toto složité a fascinující téma. Vydejte se s námi na toto dobrodružství poznání!
Přípitek | |
---|---|
Původní rukopis Zdravljice, 1844 | |
Hymna | Slovinsko |
Slova | France Prešeren, 1844 |
Hudba | Stanko Premrl, 1905 |
Přijata | 27. září 1989 |
Problémy s přehráváním? Nápověda.
|
Hymna Slovinska je píseň Zdravljica (česky Přípitek) (hymnou je sedmá sloka původní písně). Hudbu složil Stanko Premrl (1880–1965) na úryvek z básně France Prešerena.
Báseň Přípitek napsal France Prešeren, který je považován za největšího národního básníka a autora myšlenky nezávislého Slovinska. Báseň vznikla v roce 1844, ale kvůli cenzuře se neobjevila ve svazku Prešerenovy poezie vydaném v roce 1847, ale teprve o rok později. Dílo je inspirováno hesly francouzské revoluce, celá báseň je stylizovaná jako jakýsi přípitek ke svobodě vlasti. Formálně jde o tzv. carminu figuratu: každá z celkem osmi slok básně je psaná tak, aby délky jednotlivých veršů evokovaly tvar poháru.
Zvláštního významu nabyla píseň během okupace a národně-osvobozeneckého boje (1941–1945) a v 80. letech 20. století, kdy se zpívala při národních svátcích a významnějších veřejných událostech.
Slovinské Národní shromáždění přijalo píseň Zdravljica jako národní hymnu dvanáctým ústavním dodatkem 27. září 1989. Dne 20. října 1994 byl přijat zákon, který za hymnu oficiálně stanovil sedmou sloku písně Zdravljica na hudbu Stanka Premrla.
Zdravljica |
Přípitek |