Dnes je Eiči Negiši i nadále tématem velkého významu a zájmu velkého počtu lidí na celém světě. Po desetiletí je Eiči Negiši předmětem debat, výzkumů a diskuzí v různých oblastech poznání i ve společnosti obecně. Jeho dopad a význam z něj činí téma neustálého studia a úvah, které nadále generuje nové perspektivy, objevy a úhly pohledu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Eiči Negiši, jeho vliv v různých oblastech a jeho význam dnes.
Eiči Negiši (根岸 英一) | |
---|---|
Narození | 14. července 1935 Čchang-čchun, Mandžukuo (nyní Čína) |
Úmrtí | 6. června 2021 (ve věku 85 let) Indianapolis |
Národnost | Japonská |
Alma mater | Tokijská univerzita (1953–1958) Pensylvánská univerzita (1960–1963) |
Pracoviště | Teijin Purdue University Syracuse University Hokkaido University |
Obor | Chemie |
Známý díky | Negishiho reakce |
Ocenění | Nobelova cena za chemii (2010) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eiči Negiši (japonsky 根岸 英一; 14. července 1935 v Čchang-čchunu, Mandžukuu nyní v Číně – 6. června 2021) byl japonský chemik a držitel Nobelovy ceny za chemii (2010) za Negišiho reakci, organickou reakci, při které vzniká složitější uhlíkatý skelet z jednoduššího aryl- nebo vinyl- halidu a organozinečnatého substrátu za přítomnosti niklového nebo palladiového katalyzátoru.
Profesor Negiši publikoval přes 400 vědeckých článků a patentů a získal mnoho různých ocenění.