Kurt Alder
V dnešním článku budeme hovořit o Kurt Alder, tématu, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. Kurt Alder je v dnešní společnosti velmi široké a relevantní téma, protože má dopad na různé oblasti každodenního života. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Kurt Alder, od jeho původu a vývoje až po jeho vliv na kulturu a životy lidí. Kromě toho budeme analyzovat jeho význam v současném kontextu a jak udává trend v různých oblastech. Jsme si jisti, že tento článek vám poskytne cenné informace a pomůže vám lépe pochopit význam a dopad Kurt Alder v dnešní společnosti.
| Kurt Alder | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. července 1902 Chořov |
| Úmrtí | 20. června 1958 (ve věku 55 let) Kolín nad Rýnem |
| Místo pohřbení | Deutzer Friedhof |
| Alma mater | Kielská univerzita Humboldtova univerzita |
| Povolání | chemik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Kolínská univerzita Kielská univerzita |
| Ocenění | Freseniova cena (1938) medaile Emila Fischera (1938) Nobelova cena za chemii (1950) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kurt Alder (10. července 1902 Königshütte, Horní Slezsko – 20. června 1958 Kolín nad Rýnem, Německo) byl německý chemik. Za objev a rozvoj syntézy dienů mu byla udělena roku 1950 Nobelova cena.
Život
K chemii se dostal nejdříve při studiu na Univerzitě Fridricha Viléma v Berlíně a později studoval také na univerzitě v Kielu u Otto Dielse. V roce 1926 zde také obhájil svoji doktorskou práci a započal spolupráci se svým učitelem Dielsem. V roce 1936 odešel do vědecké laboratoře firmy IG Farben na pozici vedoucího oddělení. Na univerzitě v Kolíně nad Rýnem vyučoval a prováděl pokusy od roku 1940, kdy se z něj stal profesor experimentální chemie a chemické technologie.
Objevy
V roce 1928 spolupracovali s profesorem Otto Dielsem na vývoji nové metody syntézy dienů. Reakce je po nich pojmenovaná jako Dielsova–Alderova reakce (či Dielsova–Alderova cykloadice) Pro tyto sloučeniny se rozhodli dát název polymery. Zajímal se a zkoumal také stereochemické procesy dienové syntézy. U firmy IG Farben ho zajímala polymerizace butadienu a kopolymerizace butadienu a styrenu, což ho dovedlo k objevu syntetického kaučuku – tzv. buny. Jeho práce se hodily jak v průmyslové výrobě plastických hmot, tak v průmyslovém zpracování surovin, které se získávají krakováním ropy.
Ocenění
V roce 1979 byl jeho jménem pojmenován kráter na Měsíci Alder.
Odkazy
Reference
- ↑ The Nobel Prize in Chemistry 1950. NobelPrize.org . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kiel University | Famous Scholars from Kiel. www.uni-kiel.de . . Dostupné online.
- ↑ BLOODWORTH, Sally. Diels–Alder reaction. Chemistry World . 2019-04-29 . Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Diels, O.; Alder, K. (1928). „Synthesen in der hydroaromatischen Reihe“. Justus Liebigs Annalen der Chemie 460 (1): 98–122
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kurt Alder na Wikimedia Commons - nobel.se Archivováno 4. 12. 2001 na Wayback Machine.
