V tomto článku chceme prozkoumat fascinující svět William Ramsay. Od svých počátků až po svou relevanci dnes je William Ramsay tématem zájmu mnoha lidí po celém světě. V průběhu historie hrál William Ramsay zásadní roli v různých aspektech společnosti, kultury a technologie. Kromě toho byl William Ramsay předmětem debat a kontroverzí, což přispělo k jeho složitosti a pokračujícímu vývoji. Doufáme, že prostřednictvím tohoto článku vneseme světlo do tohoto vzrušujícího tématu a poskytneme hlubší pohled na William Ramsay a jeho dopad na svět, ve kterém žijeme.
William Ramsay | |
---|---|
Narození | 2. října 1852 Glasgow |
Úmrtí | 23. července 1916 (ve věku 63 let) High Wycombe |
Příčina úmrtí | rakovina |
Alma mater | Glasgowská univerzita (1868–1871) Univerzita Tübingen (1871–1872) The Glasgow Academy Univerzita Tübingen |
Povolání | chemik, profesor, historik a archeolog |
Zaměstnavatelé | University College London Bristolská univerzita University of Strathclyde Glasgowská univerzita |
Ocenění | Davyho medaile (1895) Prix Leconte (1895) Longstaff Prize (1897) Doctor honoris causa Jagellonské univerzity v Krakově (1900) Pamětní mince Augusta Wilhelma von Hofmanna (1903) … více na Wikidatech |
Choť | Margaret Johnstone Marshall |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sir William Ramsay (2. října 1852, Glasgow – 23. července 1916, High Wycombe) byl skotský chemik. Roku 1904 dostal Nobelovu cenu za chemii za objev vzácných plynů, které izoloval ze zemské atmosféry.
Ramsay se narodil v Glasgow jako syn Williama Ramsaye a Catherine Robertsonové. Byl synovcem geologa Andrewa Ramsaye.
Začal studovat na Univerzitě v Glasgow pod vedením Thomasa Andersona, známého chemika zabývajícího se heterocyklickými sloučeninami. Později během studia pracoval v laboratoři známého analytika R. Tatlocka; ve studiích dále pokračoval v Heidelbergu, kde pracoval v laboratoři Roberta Bunsena, po roce přešel do Tübingenu, kde u profesora Rudolpha Fittiga pracoval na disertační práci „Orto-substituované kyseliny a jejich deriváty“; práci obhájil roku 1872.
Po obhajobě se vrátil do Glasgow jako asistent na Andersonově Univerzitě. Roku 1879 získal místo profesora chemie v Bristolu. Roku 1881 se oženil s Margaret Buchananovou. Téhož roku se stal rektorem Bristolské Univerzity; přitom dále pokračoval ve výzkumu plynů. Od roku 1887 byl profesorem anorganické a fyzikální chemie na londýnské University College; tam působil až do roku 1913, kdy ve věku 61 roku odešel do důchodu.
Zemřel 23. července 1916 v Buckinghamshire. Byl pohřben v tamějším kostele Hazelmere, kde byl od roku 1822 pochován William Herschel.
Jeho hlavní objevy spadají do období činnosti na University College v Londýně.
Dne 19. dubna 1894 začal Ramsay navštěvovat přednášky Lorda Rayleigha. Rayleigh poukazoval na rozdíl mezi hustotou dusíku vyrobeného pomocí chemické reakce a dusíku izolovaného ze vzduchu odloučením jiných prvků. S Ramsayem se dohodli, že tuto anomálii budou společně zkoumat. Po určité době Ramsay Rayleigha informoval, že ze vzduchu izoloval doposud neznámý inertní prvek; pojmenoval jej argon. Téhož roku objevil i neon, krypton, xenon a hélium; čáry hélia byly již dříve pozorovány při spektrální analýze slunečního světla, avšak plyn samotný nebyl do té doby izolován. Zjistil také, že hélium vzniká při rozpadu radia.