V dnešním světě zůstává Paul J. Crutzen tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Od svého dopadu na společnost až po globální důsledky je Paul J. Crutzen tématem, které nadále vyvolává debaty a úvahy. Postupem času se její význam zvyšoval, což vyvolalo výzkum, diskuse a významné změny v různých oblastech. V tomto článku důkladně prozkoumáme různé dimenze Paul J. Crutzen, od jeho počátků až po současnou relevanci, s cílem poskytnout komplexní a aktualizovaný pohled na toto téma, které je dnes tak aktuální.
Paul J. Crutzen | |
---|---|
Narození | 3. prosince 1933 Amsterdam |
Úmrtí | 28. ledna 2021 (ve věku 87 let) Mohuč |
Alma mater | Stockholmská univerzita (do 1973) Ignatius Gymnasium |
Pracoviště | Stockholmská univerzita (od 1958) Max Planck Institute for Chemistry (1980–2000) Amsterdam Univerzita Johannese Gutenberga Georgijský technický institut Utrechtská univerzita |
Obory | atmosférická chemie, meteorologie a ozonová vrstva |
Ocenění | Szilardova cena (1985) Tyler Prize for Environmental Achievement (1989) Volvo Environment Prize (1991) German Environmental Prize (1994) Max Planck Research Award (1994) … více na Wikidatech |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Paul Jozef Crutzen (3. prosince 1933, Amsterdam, Nizozemsko – 28. ledna 2021) byl nizozemský chemik.
V roce 1995 získal společně s Mario Molinou a Sherwoodem Rowlandem Nobelovu cenu za chemii „za práce na chemii atmosféry, zejména ozónu“.