V dnešním článku budeme hovořit o Hontská župa (Československo), tématu, které v poslední době vyvolalo velký zájem. Hontská župa (Československo) je téma, které ovlivňuje životy mnoha lidí, protože má přímý vliv na různé aspekty naší společnosti. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty související s Hontská župa (Československo), od jeho historie a vývoje až po jeho dnešní dopad. Kromě toho budeme analyzovat různé pohledy a názory na Hontská župa (Československo) s cílem nabídnout kompletní a rozmanitou vizi na toto téma. Hontská župa (Československo) je bezpochyby vzrušující a komplexní téma, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení.
Hontská župa Hontianska župa | |
---|---|
Území | |
Sídlo župy | Ipolské Šiahy |
Země | Slovensko |
Stát | Československo |
Zeměpisné souřadnice | 48°5′ s. š., 18°57′ v. d. |
Vznik | 30. října 1918 |
Zánik | 1. ledna 1923 |
Základní informace | |
Rozloha | 2 100 km² |
Počet obyvatel | 95 573 (1919) |
Hustota zalidnění | 45,5 obyv./km² |
Počet okresů | 5 (1919) |
Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hontská župa (slovensky Hontianska župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa vydělením z uherské Hontské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 2 100 km² a jejím správním centrem byly Ipolské Šiahy (nyní Šahy).
Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Hontská župa, která vznikla vydělením větší, převážně severní části z původní uherské Hontské župy. V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.
Sídlo župy se nacházelo v Ipolských Šiahách.
Hontská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.
Hontská župa se nacházela na jižním Slovensku. Na západě hraničila s Komárenskou a Tekovskou župou, na severu se Zvolenskou župou a na východě s Novohradskou župou. Jižní hranice župy byla zároveň státní hranicí s Maďarskem.
V roce 1919 se Hontská župa členila na pět slúžňovských okresů: Bátovce, Krupina, Nekyje (nynější Vinica), Pastuchov (nynější Pastovce) a Ipoľské Šiahy (nynější Šahy). V oblasti Hontské župy se také nacházelo město Banská Štiavnica a Banská Belá, které však součástí župy nebylo a coby město s municipálním právem tvořilo samostatnou územněsprávní jednotku na úrovni župy.