Mukačevská župa
V dnešním světě je Mukačevská župa vysoce relevantní téma, které vyvolává velký zájem a diskuse v různých oblastech. Od svého vzniku ovlivnil způsob, jakým se lidé vzájemně ovlivňují, způsob provádění určitých činností nebo způsob, jakým je vnímán svět. Mukačevská župa vyvolal kontroverzi, byl ústředním bodem vyšetřování a změnil průběh mnoha diskuzí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Mukačevská župa, analyzujeme jeho dopad na společnost a zamyslíme se nad jeho významem v dnešním světě.
| Mukačevská župa | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo župy | Mukačevo |
| Země | Podkarpatská Rus |
| Stát |  Československo |
| Zeměpisné souřadnice | 48°26′ s. š., 22°44′ v. d. |
| Vznik | květen 1919 |
| Zánik | 15. října 1921 |
| Základní informace | |
| Rozloha | 3 891 km² |
| Počet obyvatel | 176 833 (1921) |
| Hustota zalidnění | 45,4 obyv./km² |
| Počet okresů | 6 + město Mukačevo (1921) |
 Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mukačevská župa byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Podkarpatské Rusi v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena vydělením z uherské Berežské župy. Existovala v letech 1919–1921, měla rozlohu 3 891 km² a jejím správním centrem bylo Mukačevo.
Historický vývoj
Když československá armáda obsadila v první polovině roku 1919 většinu Podkarpatské Rusi, byla dne 6. června 1919, kvůli konsolidaci poměrů na tomto území během odchodu maďarských komunistických a rumunských jednotek, neoficiálně vyhlášena vojenská diktatura pod velením francouzského generála v československých službách Edmonda Hennocquea. Podkarpatská Rus byla postupně rozčleněna na čtyři župy, které vycházely z administrativních celků vytvořených zde Uherskem. Jedním z těchto celků byla i Mukačevská župa, která vznikla převážně vydělením severní části původní uherské Berežské župy. Samotné Mukačevo bylo československým vojskem obsazeno koncem dubna 1919, župní úřad zde začal fungovat v květnu toho roku.
V čele župy měl stát vládou jmenovaný župan, došlo však pouze k jmenování dočasného správce župy. Sídlo župy se nacházelo v Mukačevu.
Mukačevská župa existovala do 14. října 1921. K 15. říjnu 1921 (Ivan Pop uvádí 21. srpen 1921) byly župy na Podkarpatské Rusi reorganizovány a území zrušené Mukačevské župy připadlo převážně župě Berežské, východní okresy potom župě Marmarošské.
Geografie
Mukačevská župa se nacházela na střední Podkarpatské Rusi, v okolí řek Latorici, Boržavy a Riky. Na západě sousedila s Užhorodskou župou, na jihu s Berežskou župou a na jihovýchodě s Marmarošskou župou. Severní hranice byla zároveň státní hranicí s Polskem.
Administrativní členění
Mukačevská župa se členila na šest slúžňovských okresů (Dovhé, Mukačevo, Rosvegovo, Svalava, Nižní Verecky a Volové) a jedno město se zřízeným magistrátem (Mukačevo), které bylo na úrovni okresu.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c ŠVORC, Peter. Zakletá zem: Podkarpatská Rus 1918–1946. Praha: NLN, 2007. ISBN 978-80-7106-754-2. S. 87–88.
- ↑ a b c HORAL, Josef; KLÍMA, Stanislav; NEČAS, Jaromír. Podkarpatská Rus: Obraz poměrů přírodních, hospodářských, politických, církevních, jazykových a osvětových. Praha: Orbis, 1923. Dostupné online. S. 20.
- ↑ a b Státní úřad statistický: Sčítání lidu v republice Československé ze dne 15. února 1921. Praha. 1924. Dostupné online.
- ↑ POP, Ivan. Dějiny Podkarpatské Rusi v datech. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-237-6. S. 298. Dále jen Pop.
- ↑ RYCHLÍK, Jan; RYCHLÍKOVÁ, Magdalena. Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918–1946. Praha: Vyšehrad, 2016. ISBN 978-80-7429-768-7. S. 46. Dále jen Rychlík–Rychlíková.
- ↑ Rychlík–Rychlíková, s. 55–56.
- ↑ Pop, s. 318.
- ↑ GALLO, Lucie. Populační vývoj na Podkarpatské Rusi od roku 1918. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta – Katedra demografie a geodemografie. Vedoucí práce Zdeněk Pavlík. s. 85. Dostupné online.
- ↑ POLÁŠEK, Vladimír; PAVLOV, Andrej. Demografický vývoj Podkarpatské Rusi v letech 1919-1937 . Czechdemography.cz . S. 17. Dostupné online.