Šarišská župa (Československo)
V dnešním světě se Šarišská župa (Československo) stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Od svého vzniku až po dopad, který má dnes, byl Šarišská župa (Československo) předmětem studia, debat a úvah pro odborníky v různých oborech. Jeho vliv sahá z kulturní, sociální, politické a ekonomické sféry a má významný dopad na každodenní životy lidí. V tomto článku prozkoumáme vývoj a dopad Šarišská župa (Československo) v průběhu času, stejně jako vyhlídky a výzvy, kterým čelí v dnešním světě.
| Šarišská župa | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo župy | Prešov |
| Země | Slovensko |
| Stát |  Československo |
| Zeměpisné souřadnice | 49°1′ s. š., 21°19′ v. d. |
| Vznik | 30. října 1918 |
| Zánik | 1. ledna 1923 |
| Základní informace | |
| Rozloha | 3 647 km² |
| Počet obyvatel | 172 750 (1919) |
| Hustota zalidnění | 47,4 obyv./km² |
| Počet okresů | 7 + 3 města (1919) |
 Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šarišská župa (slovensky Šarišská župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa z uherské Šarišské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 3 647 km² a jejím správním centrem byl Prešov.
Historický vývoj
Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Šarišská župa, která vznikla z původní uherské Šarišské župy. V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.
Sídlo župy se nacházelo v Prešově.
Šarišská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.
Geografie
Šarišská župa se nacházela na východním Slovensku, v okolí řek Torysa a Topľa. Na západě a jihozápadě hraničila se Spišskou župou, na jihu s Abauj-turňanskou župou a na východě se Zemplínskou župou. Severní hranici tvořila státní hranice s Polskem.
Administrativní členění
V roce 1919 se Šarišská župa členila na sedm slúžňovských okresů (Bardejov, Giraltovce, Lemešany, Lipiany, Prešov, Sabinov a Vyšný Svidník) a tři města se zřízeným magistrátem (Bardejov, Prešov a Sabinov), která byla na úrovni okresů.
Odkazy
Reference
- ↑ Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. . Dostupné online.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ a b VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 26–27. (slovensky) Dále jen Volko–Kiš.
- ↑ Volko–Kiš, s. 29.
- ↑ Volko–Kiš, s. 37–38.
- ↑ Volko–Kiš, příloha 4.
- ↑ TIŠLIAR, Pavol. Mimoriadne sčítanie ľudu na Slovensku z roku 1919. Príspevok k populačným dejinám Slovenska. Bratislava: STATIS, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-85659-46-7. S. 129–130. (slovensky)