Komárenská župa (Československo)
Téma Komárenská župa (Československo) je dnes bezpochyby jedním z nejrelevantnějších. Jde o téma, které mělo velký dopad na společnost a vyvolalo širokou diskusi v různých oblastech. Komárenská župa (Československo) vzbudil zájem odborníků, akademiků, politiků i běžných občanů, kteří se snaží pochopit a důkladně analyzovat jeho důsledky. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a názory na Komárenská župa (Československo) a také jeho dopad na různé sektory. Od svého vzniku až po budoucí projekci představuje Komárenská župa (Československo) téma velkého významu, které si zaslouží být podrobně a kriticky řešeno.
| Komárenská župa Komárňanská župa | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo župy | Komárno |
| Země | Slovensko |
| Stát |  Československo |
| Zeměpisné souřadnice | 47°47′ s. š., 18°6′ v. d. |
| Vznik | 30. října 1918 |
| Zánik | 1. ledna 1923 |
| Základní informace | |
| Rozloha | 1 993 km² |
| Počet obyvatel | 133 423 (1919) |
| Hustota zalidnění | 66,9 obyv./km² |
| Počet okresů | 3 (1919) |
 Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Komárenská župa (slovensky Komárňanská župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa převážně vydělením z uherské Komárenské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 1 993 km² a jejím správním centrem bylo Komárno, které však nebylo její součástí a tvořilo samostatné město na úrovni župy.
Historický vývoj
Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Komárenská župa, která vznikla vydělením slovenských území severně od Dunaje z původní uherské Komárenské župy. Protože slovenské části okolních uherských žup, Rábské a Ostřihomské, byly poměrně malé, byla tato území na začátku roku 1919 přičleněna právě k župě Komárenské. V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.
Sídlo župy se nacházelo v Komárně. Samotné město však součástí Komárenské župy nebylo, coby město s municipálním právem tvořilo samostatnou územněsprávní jednotku na úrovni župy.
Komárenská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.
Geografie
Komárenská župa se nacházela na jižním Slovensku, na severním břehu Dunaje, který tvořil státní hranici s Maďarskem. Na severozápadě hraničila s Bratislavskou župou, na severu se župami Nitranskou a Tekovskou a na východě s Hontskou župou.
Administrativní členění
V roce 1919 se Komárenská župa členila na tři slúžňovské okresy: Parkan, Udvarský a Žitnoostrovský. Město Komárno nebylo součástí Komárenské župy.
Odkazy
Reference
- ↑ Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. . Dostupné online.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ a b VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 27. (slovensky) Dále jen Volko–Kiš.
- ↑ Volko–Kiš, s. 29.
- ↑ Volko–Kiš, s. 37–38.
- ↑ Volko–Kiš, příloha 4.
- ↑ TIŠLIAR, Pavol. Mimoriadne sčítanie ľudu na Slovensku z roku 1919. Príspevok k populačným dejinám Slovenska. Bratislava: STATIS, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-85659-46-7. S. 129–130. (slovensky)