Ivanovská oblast
V dnešním světě je Ivanovská oblast i nadále tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Od svého vzniku až po současnost má Ivanovská oblast významný dopad na různé aspekty každodenního života, od politiky a ekonomiky po kulturu a technologie. V průběhu let byl Ivanovská oblast předmětem debat a úvah, generoval protichůdné názory a probouzel vášně. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad a význam Ivanovská oblast dnes, prozkoumáme jeho vývoj v čase a jeho vliv na moderní společnost.
| Ivanovská oblast Ивановская область Ivanovskaja oblasť | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Ivanovo |
| Souřadnice | 57°1′ s. š., 41°31′ v. d. |
| Rozloha | 23 900 km² |
| Časové pásmo | UTC+3 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 987 032 (2021) |
| Hustota zalidnění | 41,3 obyv./km² |
| Jazyk | ruština |
| Národnostní složení | Rusové 97% |
| Náboženství | pravoslaví |
| Správa regionu | |
| Stát |  Rusko |
| Nadřazený celek | Rusko |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 6 městských okruhů, 21 rajónů |
| Vznik | 1936 |
| Gubernátor | Stanislav Voskresenskij |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | RU-IVA |
| Označení vozidel | 37 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ivanovská oblast (rusky Ивановская область) je federální subjekt Ruské federace jedná se o druhou nejmenší ruskou oblast, která patří do Centrálního federálního okruhu. Sousedí s Kostromskou oblastí na severu, s Jaroslavskou oblastí na západě, s Vladimirskou oblastí na jihu a Nižněnovgorodskou oblastí na východě.
Geografické podmínky
Ivanovská oblast leží ve středu evropské části Ruska. Větší část oblasti se rozkládá mezi řekami Volha a Kljazma. Krajina je zde rovinatá, nejvyšší bod je pouze 196 m n. m. Oblastí protéká několik set různých toků (řek a potoků) a nachází se zde přes 150 jezer. Klima je mírné – kontinentální. V oblasti se také nachází celá řada minerálních a léčebných pramenů.
Historie
20. června 1918 byla vytvořena Ivanovsko-Vozněsenská gubernie na části území Kostromské a Vladimirské gubernie. 14. ledna 1929 byla gubernie zrušena a její území se stalo součástí Ivanovské průmyslové oblasti, která byla 11. března 1936 rozdělena na Ivanovskou a Jaroslavskou oblast.
Hospodářství
Ekonomická situace není dobrá, jedná se o jeden z nejchudších federálních subjektů Ruské federace. V regionu převažuje zpracovatelský průmysl, především potravinářský a výroba strojů. Významně je zastoupeno i zemědělství a to především živočišná výroba, lnářství a lesnictví. Oblasti se vyhýbají hlavní dopravní tranzitní tepny, s výjimkou Volžské vodní cesty.
Obyvatelstvo
Obyvatelstvo je z velké většiny převážně ruské národnosti. Podíl městského obyvatelstva dosahuje cca 80%.
| Národnost | Počet v roce 2002 (tis.) |
|---|---|
| Rusové | 1075,8 |
| Ukrajinci | 10,6 |
| Tataři | 8,2 |
| Arméni | 4,0 |
| Bělorusové | 3,5 |
| Ázerbájdžánci | 3,2 |
| pouze národnosti s více než 3000 příslušníky |
Správní členění
Ivanovská oblast se dělí na 21 rajónů, 6 městských okruhů (Ivanovo, Furmanov, Kiněšma, Šuja, Tějkovo, Vičuga).
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ивановская область na ruské Wikipedii.
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 . (rusky)
- ↑ Sčítání lidu v Ruské federaci 2002 (anglicky). www.perepis2002.ru . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-24.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivanovská oblast na Wikimedia Commons - (rusky) Oficiální web vlády Ivanovské oblasti
