V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Tambovská oblast. Tambovská oblast je dnes široce studované a diskutované téma, protože jeho důsledky pokrývají různé aspekty společnosti. Na osobní i kolektivní úrovni má Tambovská oblast významný dopad, který si zaslouží podrobné prozkoumání. V tomto článku budeme analyzovat různé perspektivy a přístupy, které byly kolem Tambovská oblast navrženy, a také jejich význam v současném kontextu. Budeme se zabývat historickými, kulturními, vědeckými a sociálními aspekty, abychom poskytli ucelenou vizi tohoto velmi relevantního tématu. Připravte se ponořit se do vzrušujícího vesmíru Tambovská oblast a objevit jeho vliv na naše životy!
Tambovská oblast Тамбовская область | |
---|---|
Hymna: Proščanije slavjanki | |
Geografie | |
Hlavní město | Tambov |
Souřadnice | 52°43′12″ s. š., 41°27′11″ v. d. |
Rozloha | 34 300 km² |
Časové pásmo | UTC+3 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 994 420 (2021) |
Hustota zalidnění | 29 obyv./km² |
Jazyk | ruština |
Národnostní složení | Rusové (96,5 %), Ukrajinci, Romové, Arméni a další |
Náboženství | převážně pravoslaví |
Správa regionu | |
Stát | Rusko |
Nadřazený celek | Rusko |
Druh celku | oblast |
Podřízené celky | 23 rajónů |
Vznik | 1937 |
gubernátor | Maxim Jegorov |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | RU-TAM, kód 68 |
Označení vozidel | 68 |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tambovská oblast (rusky Тамбо́вская о́бласть, Tambovskaja oblasť) je jedna z oblastí (federálních subjektů) ve středním Rusku. Administrativním centrem je město Tambov. V roce 2020 se počet obyvatel pohyboval těsně nad hranicí jednoho milionu.
Tambovská oblast se nalézá v evropské části Ruska a spadá pod Centrální federální okruh. Patří mezi menší administrativní celky Ruska (co do rozlohy zaujímá 63. místo). Rozkládá se ve vzdálenosti přibližně 400–500 km jihovýchodně od ruské metropole Moskvy. Sousedí s pěti dalšími oblastmi – Lipeckou, Rjazaňskou, Penzenskou, Saratovskou a Voroněžskou.
Oblast leží v středu Oksko-donské roviny, částečně do ní zasahuje i Středoruská vysočina. Má úrodnou černozemní půdu. Leží na rozvodí mezi Donem a Volhou – Tambovem protéká řeka Cna (povodí Oky, potažmo Volhy), zatímco řeky Voroněž a Biťug směřují na jih a ústí do Donu, stejně jako řeky Savala a Vorona (přítok Chopjoru) na východě oblasti.
Oblast se člení na 7 městských okruhů a 23 rajónů, ve kterých se dále nachází 247 obcí. Vedle Tambova (293 000 obyv.) je dalším větším městem Mičurinsk (93 000), dále pak Rasskazovo, Moršansk, Kotovsk, Kirsanov a Uvarovo.
Původně byl Tambov sídlem rozlehlé gubernie (od roku 1796). Po několika vlnách územně-správních změn v počátcích SSSR vznikla Tambovská oblast vydělením z Voroněžské oblasti 27. září 1937.
Tambovské povstání v letech 1920–1921 bylo jedno z největších lidových povstání během občanské války v Rusku proti moci Sovětů.
Oblast během 20. století postihlo vylidňování venkova, které pokračuje i v 21. století. Počet obyvatel se v roce 2005 odhadoval na 1 144 800, v roce 2020 to bylo již jen 1 006 700.
Oblast patří v rámci Ruska mezi národnostně homogenní: 96,5 % tvořili v roce 2002 Rusové, zbytek menšiny zastoupená každá méně než 1 % (Ukrajinci, Romové, Arméni, Tataři aj.)
Oblast spadá pod Centrálně-černozemní ekonomický rajón. V průmyslu převažuje potravinářství a strojírenství. Oblastí prochází ropovod Družba.
Přes Mičurinsk na západě oblasti vede hlavní železniční tah JIhovýchodní dráhy Moskva – Rostov na Donu. Zbývající tratě jsou neelektrifikované a vedou ve směru Mičurinsk – Tambov – Saratov a Tambov – Balašov.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tambov Oblast na anglické Wikipedii a Тамбовская область na ruské Wikipedii.