Tuva
Tento článek se bude zabývat tématem Tuva z různých pohledů a přístupů s cílem poskytnout ucelenou a kompletní vizi tohoto tématu. Budou analyzovány různé aspekty související s Tuva, přičemž budou poskytnuty podrobné a aktualizované informace, které umožní čtenáři plně porozumět jeho důležitosti a relevanci v aktuálním kontextu. Stejně tak budou prozkoumány různé studie, výzkumy a názory odborníků na Tuva s cílem nabídnout komplexní a obohacující vizi, která přispívá k poznání a pochopení tohoto tématu. V celém článku se budeme ponořit do konkrétních aspektů Tuva, zdůrazní jeho dopad v různých oblastech a jeho vliv na současnou společnost.
| Tuvinská republika Республика Тыва Тыва Республика | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Kyzyl |
| Souřadnice | 51°47′ s. š., 94°45′ v. d. |
| Rozloha | 170 500 km² |
| Časové pásmo | UTC+7 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 307 930 (2010) |
| Hustota zalidnění |  1,8 obyv./km² |
| Jazyk | ruština, tuvinština |
| Národnostní složení | Tuvinci, Rusové |
| Náboženství | 62 % tibetský buddhismus, 8 % tengrismus a šamanismus, 1 % protestantství, 1 % pravoslaví, 1 % ostatní křesťanství |
| Správa regionu | |
| Stát |  Rusko |
| Nadřazený celek | Rusko |
| Druh celku | republika Ruské federace |
| Vznik | 1991 |
| prezident | Šolban Kara-ool |
| Mezinárodní identifikace | |
| Označení vozidel | 17 |
| Oficiální web | rtyva |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tuva, plným názvem Tuvinská republika (rusky Республика Тыва nebo Тува́, tuvinsky Тыва Республика), je republika Ruské federace ležící na jižní Sibiři. Žije zde 336 651 obyvatel (2021) na rozloze 168 604 km². Hlavním městem je Kyzyl. Je začleněna do Sibiřského federálního okruhu.
Historie
Do 18. století zemi kontrolovali Mongolové, poté ji, jako součást Vnějšího Mongolska, ovládla čchingská Čína a to až do roku 1911. Roku 1860 začalo ruské osidlování, na základě rusko-čínské smlouvy.[zdroj?] Během první čínské (sinchajské) revoluce v roce 1911 oblast obsadila ruská vojska a Tuva se stala formálně nezávislou pod ruským protektorátem. Během ruské občanské války zemi obsadili bolševici a v roce 1921 vyhlásili nezávislou Tuvinskou lidovou republiku (Tannu Tuva). Ta trvala až do roku 1944, kdy ji anektoval SSSR. O legálnosti tohoto aktu se v Tuvě dodnes vedou spory.[zdroj?]
Tannu-Tuva, Tannu-Tuva Ulus, tuvsky Tangdy-Tyva, byl původní název Tuvské republiky vzniklé v srpnu 1921. Tento název platil až do přijetí ústavy z roku 1926. Od té doby se užíval název Tuvská aratská republika (zkr. TAR), který se do ruštiny obvykle překládal jako Tuvinskaja Narodnaja Respublika (Tuvská lidová republika).
Přírodní poměry
Větší část republiky se nachází na náhorní plošině o průměrné nadmořské výšce 600 m. Tu obklopují vysoké hory – ze severní strany Západní Sajan (pohoří Sajany) a z jihu pohoří Tannu-Ola s nejvyšší horou Mongun Tajga (3 351 m). Podnebí je drsné, kontinentální, s průměrnými teplotami −32 °C v lednu a 18 °C v červenci.
Vodní zdroje
Téměř všechny řeky náleží k povodí Jeniseje. Hlavní řekou je Horní Jenisej, jehož dvě zdrojnice Velký a Malý Jenisej se stékají v Kyzylu. Západní část Tuvy odvodňuje levý přítok Jeniseje, řeka Chemčik. Na jihu ústí řeka Tes Chem do bezodtokého jezera Uvs núr. Většina řek má horský charakter. Jezera jsou převážně ledovcového nebo tektonického původu. Nacházejí se v Tuvinské kotlině (Nojo-chol, Todža, Many-chol) a také v horách na západě Tuvy (Chindiktig-chol, Kara-chol, Sut-chol). V Tuvinské kotlině se dále nachází průtočné jezero Čagytaj s odtokem a také bezodtoká jezera Chadyn a Čeder. V Uvsunurské kotlině na hranicích s Mongolskem se kromě bezodtokého jezera Uvs núr nachází ještě průtočné jezero Tere-chol.
Obyvatelé
Asi 82 % obyvatel tvoří turkičtí Tuvinci, Rusů je 16,3 % a mají převahu hlavně ve městech. Mezi nejrozšířenější náboženství patří tibetský buddhismus, šamanismus a pravoslaví.
Ekonomika
Kromě zemědělství (chovu sobů, jaků a velbloudů) je rozvinuta těžba nerostných surovin (hlavně uhlí, kobalt, zlato, železná ruda), kovozpracující, dřevozpracující a potravinářský průmysl. Většina průmyslu se nachází kolem hlavního města Kyzyl a druhého největšího města Ak-Dovurak.
Tuva nemá napojení na železnici. V roce 2018 bylo ohlášeno obnovení prací na 411 km dlouhé železnici z Kyzylu do Kuragina v Krasnojarském kraji.
Další města
Ak-Dovurak, Čadan, Šagonar, Turan
Odkazy
Reference
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Тувинская автономная советская социалистическая республика“.
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 . (rusky)
- ↑ Городскoe и сeльcкoe населениe пo субъектам Российской Федерации . Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-24. (rusky)
- ↑ Ústava Republiky Tuva . Kyzyl: Верховный Хурал (парламент) Республики Тыва . Dostupné online. (rusky)
- ↑ Строительство долгожданной железной дороги Кызыл – Курагино, которая станет первой в Туве, начнется осенью РЖД-Партнер.Ру, 22. 8. 2018.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tuva na Wikimedia Commons - (rusky) Oficiální stránky parlamentu
- (rusky) Zprávy z Tuvy
